Na celém území obydleném Kelty jsou doložena svatá místa, střediska kultu a později i svatyně, které sloužily k uctívání bohů a k vykonávání různých obřadů.
Nejstarší posvátná místa se nacházela pod širým nebem, na kopcích, u pramenů a jezer, v lesích, případně posvátných hájích a podobných místech. Možnými místy jsou např. Šumava, okolí dosud tajemstvím zahaleného Obřího hradu 
či Český ráj - Sokolka . O kultovním místě lze uvažovat i v případě nálezu ve Stebně .
Archeologickým výzkumem je doložena svatyně na oppidu Závist (akropole), další najdeme na Vladaři , Třísově , Věnci . Součástí všech posvátných míst jsou pozůstatky přírodních nebo umělých vodních ploch, jezírek, praměnů a cisteren (Lahošť , Vladař ).
Keltské posvátné háje - Nemeton jsou spojovány s kultem uctívání stromů, převážně dubů, tisu, jabloně a dalších. Dub byl symbolem nejvyššího mužského božstva.
Vstup do posvátného háje byl přísně zakázán nezasvěcencům, stromy zde nesměly být káceny. Vedle bohů zde směli pobývat jen druidové, kněží nebo kněžky, vykonávající obřady na počest bohů.
Keltské posvátné háje - Nemeton najdeme např. V Anglii bylo nalezeno u Hallatonu Více informací o hesle Nemeton najdete na www.keltskaevropa.cz
Svatyně se nacházejí také ve stavbách typu Viereckschanze
Nacházejí se také obětní hliněné desky, např. Markvartice nebo Liběšice u Bíliny nebo také v mocenských centrech Němčice nad Hanou
Mapa českých a moravských lokalit Viereckschanze
Mapa evropských lokalit Viereckschanze
Mapa posvátných míst a svatyní českých a moravských lokalit
Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách
Zdroj: Čižmářová, J.: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku
