Lov v době laténské byl spíše okrajovým zdrojem obživy. Podle nalezených souborů kosti lovné zvěře nedosahují 3% všech zvířecích kostí.
Lov zřejmě nehrál rozhodující roli v obživě Keltů. Důvodem lovu bylo zřejmě získání surovin, např. kožešiny a parohovinu. Loveny byly např. jelen, srnec, divoké prase, divoký tur, medvěd, zajíc, liška, bobr, rys, jezevec, tchoř, divoká kočka, holub, tetřev, havran, drop velký.
Rybolov dokládají nálezy rybářských potřeb, především železných háčků a kostěných jehel na výrobu sítí (Drholec). Rybářské náčiní představují udice, harpuny, sítě.
Lovecké zbraně sloužily luk se šípy, oštěpy, kopí a praky. Ulovená zvěr byla použita jako doplněk stravy, kožešiny, parohy, kosti.
Sběr
- dřevo – stavby, letnina, výroba dřevěného uhlí, na zátop
- med – medovina (Glauberg, Hochdorf)
- vosk (Libenice)
- žaludy, bukvice
- líska, trnka, třešně, jahody, houby aj. např. na výrobu ovocného vína
Fotogalerie: {phocagallery view=category|categoryid=149|limitstart=0|limitcount=10}
