Kniha velkého rozsahu od Jiřího Waldhausera shrnuje výzkum Keltů, co kde bylo nalezeno, poutavé vyprávění, stovky obrázků, 591 stran velkého formátu.
K čemu je lexikon o Keltech v Čechách?
Paměť národa obestírá nesmírné, až nekonečné množství informací. Část z nich se týká dějů, jež se odehrály v hlubinách minulosti, a pochopitelně také v době civilizace Keltů před více než dvěma tisíci lety. Čtenáři snad již tuší, že pár decimetrů pod zemí, pod povrchem, po němž chodíme, zůstal - byť j e n zčásti - zachován svět lidí, kteří v Čechách dříve žili se svými denními slastmi a strastmi. Archeologové i jejich pomocníci z něho vyňali nepatrné procento předmětů; informace o nalezištích, které jsou náplní tohoto lexikonu, byly shromažďovány minimálně od roku 1541 do 1. ledna 2000 mnoha úctyhodnými lidmi, kteří - a je to překvapivé, anebo logické? - většinou nebyli keltology. Nebylo lehké přehlédnout rozházenou mozaiku znalostí o nalezištích keltských hrobů, sídlišť, „pokladů" i kultovních míst, opevnění i pouhých jednotlivě ztracených předmětů materiální kultury ani množství pomístních jmen, pod nimiž se někdy patrně skrývá dávno zmizelý jazyk podivuhodných Keltů. A již vůbec nebylo možno vyhnout se nesrovnalostem a chybám, protože dokonalý soupis z cca 3500 míst, v nichž známe stopy Keltů, zůstává budoucím minimálně desetiletým úkolem precizního vědeckého týmu, a to nejenom keltologů.
Jiří Waldhauser
