Zlato v době laténské bylo používáno k výrobě šperků a hlavně k výrobě mincí. Tím se podstatně zvýšila spotřeba zlata.
Zlato z dosud naletených laténských předmětů mělo obsah přes 90%. Zbytek slitiny tvořilo stříbro (do 10%) nebo měď (1%). Kromě přírodního zlata byly využívány i slitiny obsahující vyšší podíl mědi nebo olova. Podle J. Waldhausera je odhad dochovaného množství zpracovaného zlata přes 50 kg (především mincí).
Patří mezi vzácné nálezy a kromě velkého množství mincí se našly např.:
prsteny, hladké páskové nebo s lůžkem pro gemu, pečetítkový nákrčník (Oploty), osmičkový náramek (Praha-Veleslavín), otevřený tordovaný kruh (Podmokly),
lžičkovitá spona (Stradonice), vlasová ozdoba, závěsky, perličky nebo nýtky.
Zdroj zlata
Zlato mohlo být získáváno jednak těžbou na povrch nebo těžebními jámami, popř. i šachtami. Druhý způsob těžby tvořilo rýžování. Místa těžby se předpokládají ve středních, jižních a jihozápadních Čechách. Předpokládá se, že naleziště známá ve středověku mohla být známa již v době laténské. Na několika místech byla nalezena laténská keramika v sejpech (Kašperské Hory, Velhartice). Podle přírodovědných analýz bylo používáno zlato o vysoké ryzosti, pravděpodobě říční, které se již dále tavilo bez dalších přísad.
Pravděpodobný zdroj zlata mohl být z oblasti Zlatých hor (zdroj: www.vmo.cz 
)
Šperkařské zpracování
Zpracování zlata se líšilo podle toho, co se vyrábělo. Zlato pro výrobu ozdob se tavilo v miskovitých či vaničkovitých keramických tyglících o průměru 20-100 mm (nálezy Závist, Stradonice).
Mince
Výroba mincí měla dvě fáze, výrobit střížek a potom razit vzor. Střížky se vyráběly pomocí mincovnických destiček. Jedná se o ploché destičky obsahující okrouhlé důlky, které odpovídají velikosti odlévaných mincí. Průměr důlků je 8-21 mm, hloubka 3-6,5 mm (nálezy Závist, Stradonice, Hrazany, Třísov).
Nugetky
Dokladem možného rýžování zlata mohou být dva nugetky nalezené na oppidu Stradonice , jeden plíšek z předhradí oppida Závist a jeden plíšek z oppida Staré Hradisko . Nuget Stradonice 1 má rozměry 7,1 x 6,1 x 0,7 mm a hmotnost 0,537 g, plíšek Závist má rozměry cca 4,5 x 3 x 0,6 mm, plíšek Staré Hradisko má rozměry cca 4 x 2 x 0,5 mm.
Zlatý ingot
Nález detektorem - Žehuň
Výskyt zlatých výrobků je v mohylách a hrobech v LT A, počátek většího výskytu zlatých výrobků je v období LT C a nejvíce zlatých výrobků bylo vyrobeno v období LT D
Zdroj: Archeologie pravěkých Čech 7 - Doba laténská
RSS