Nejvýše položené hradiště (až 985 m n. m.) bylo vybudováno již v době halštatské.
Nejvýše položené hradiště (až 985 m n. m.) bylo vybudováno již v době halštatské. Akropole je opevněna zdvojenými kamennými hradbami, z východu prudkým svahem, spadajícím k říčce Losenici. Kvůli drsnému klimatu nebylo obydleno a důvod jeho stavby se dosud hledá, pravděpodobně zde docházelo ke konání náboženských obřadů.
Obří hrad 1 (kat. úz. Studenec, okr. Prachatice) - v nadmořské výšce bezmála tisíce metrů na skalním ostrohu nad říčkou Losenicí, zhruba 1,5 km západně od Horského hotelu v bývalé vsi Popelná, se setkáme s hradištěm o výměře 2,5 ha, které je ohrazeno kamennými valy o délce minimálně 370 m. Vlastní jádro tvoří akropole, k níž je na západní straně předsunuto předhradí. Po objevu hradiště historikem Augustem Sedláčkem roku 1908 zde řada archeologů položila 98 „bezvýsledných" sond. Až prostřednictvím detektorů kovů v letech 1998-99, kdy se ve vnitřním areálu, ale i na srázu pod Obřím hradem nalezlo 13 keltských mincí a další předměty, víme o přítomnosti Keltů ve 2.-1. století. Dřívější hypotézy o funkci Obřího hradu jako strážiště rýžovníků zlata nebo ochraně stezky se změnily ve prospěch názoru o jeho kultovním a shromažďovacím významu.
Výzkum v letech 2002-03 přinesl poznatky o konstrukci původních kamenných hradeb, které byly v základu 3-4 m široké a minimálně 2 m vysoké. Podařilo se nalézt další mince, dvě stříbrné a jednu měděnou ze 3.-1. století. Mince - republikánský denár z roku 130 (M. Vargunreius) s obrazem lodi a nápisem ROMA.
Celkem zde bylo objeveno 14 mincí, které tvořily jednotný celek spadající do 3. – 1. století př. n. l., bronzové kování a kroužek, dva slitky bronzoviny
Datování: Keltové - doba laténská
GPS: 49°6 9.73"N; 13°35 30.1"E
Lokalita: Obec: Nicov, Studenec | Okres: Prachatice | Jihočeský kraj, | Region Šumava |
Expozice: Hradiště | Kultovní místo | Naučná stezka
Literatura:
Šimek, E. 1950: Obří hrad. In: Z dávných věků 2, s. 48-72.
Slabina, M. - Waldhauser, J. - Konečný, L. 1990: Pravěké ohrazení Obří hrad na Kašperskohorsku. In: Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy 2, s. 3-40.
Waldhauser, J. - Slabina, M. 1999: Obří Hrad a Keltové. Sušice.
Waldhauser, J. 2001a: Neue keltische Funde aus Bohmen durch Metaldetektore in den J. 1900-2000 entdeckte
Militký, Jiří: Keltské „nálezové” mince z Obřího hradu — Keltische „Fundmünzen“ aus Obří hrad, 5, Archeologie ve středních Čechách 2001, s. 463–468.
Slabina, M. - Waldhauser, J. 2002: Další mince z Obřího hradu a numismatická revize dosavadních nálezů. ln: Zprávy ČAS , supplémenc 49, s. 19.
Kolníková, E. 2002: Mince z Obřího hradu - originály nebo falza? In: Zprávy ČAS, supplément 49, s. 19-20.
Slabina, M. 2005: Keltové na Šumavě. Vimperk.
Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách 
Foto: © Horák V., 2003, Keltoi
Upozornění!
Archeologické výzkumy mohou provádět, podle zákona č. 20/1987 Sb. pouze AÚ AV ČR a další oprávněné odborné organizace, které mají povolení od Ministerstva kultury ČR. Vyhledávání pomocí detektorů a dalších pomůcek je nezákonné a trestné!
RSS