Nejjižnější a z hlediska fortifikačního umění nejpozoruhodnější z dosud u nás známých keltských oppid vyrostlo na ostrohu na levém břehu řeky Vltavy a pravém břehu vodnatého Křemžského potoka. Na protilehlé straně potočního údolí se nachází trosky v jižních Čechách známého hradu Dívčí Kámen.
Třísovské oppidum bylo s velkou pravděpodobností založeno jako ochranný prvek pro rozsáhlé řemeslné činnosti provozované keltským lidem v okolí. Bójští hrnčíři zde těžili grafit (tuhu), kterou zamíchávali do keramické hlíny. Uhlově černá mastná přísada propůjčovala třísovskému pálenému zboží po vyleštění kovový lesk, v té době velmi žádaný a ceněný. V sídelní oblasti Třísova se předpokládá i rozsáhlá hutnická činnost na ložiscích železné rudy. Kovářská úprava polotovarů probíhala pak přímo na oppidu. Opevněné sídliště bylo i důležitou obchodní stanicí, která spojovala bójské državy u nás s krajinami okolo Dunaje dále na jihu a tím s evropským keltským živlem vůbec.
Tvořivost keltského lidu usídleného na Třísově se projevila i v nevšedním na svou dobu přístupu k výstavbě obranných valů a příkopů. Nejmohutnějším pásmem opevnění na Třísově byla západní linie přetínající širokou šíji ostrohu. Po založení oppida zde vztyčili jeho budovatelé nejprve hradbu, kterou dnes můžeme označit za hlavní.
Výzkumy:
krátce před 2. světovou válkou
1954 - malá sonda na jižní akropoli, velký počet výrobků tuhové keramiky
1962-5 - sonda na severní akropoli, pozůstatky objektu s nálezy fragmentů skleněných náramků, korálků a zlomky keramických nádob
2000 - zjištěno 15 objektů, keramika
povrchový výzkum oppida přinesl unikátní nález zprohýbaného pásku z modrého skla, který by mohl nasvědčovat výrobě náramků ze skla na oppidu
2003 - povrchový sběr po nepovoleném zorání oppida, velké množství zlomků keramiky (celkem 375 ks), strusky-hutnické i kovářské, nalezeny byly také dva zlomky modrého skla, zlomek římského kahanu
vyhodnoceno všech šest dosud nalezených keltských mincí
2007-2016 - detektorový výzkum oppida
Oppidum Třísov pro turisty 
Plocha 26 ha, plocha se skládá ze dvou akropolí, severní a jižní, které byly opevněny valy. Jižní akropole se nachází ve větší nadmořské výšce 550,8 m n. m.
Vnější opevnění
východní část oppida: za pomoci valů doplněných hlubokými předsunutými příkopy
západní část oppida: dva rovnoběžné valy s předsunutým příkopem
- vnitřní val měl mohutnější kamenitou stavbu s vnitřní dřevěnou konstrukcí. Lícovaná zeď vnitřního valu byla vytvořena z plochých, na sucho kladených kamenů a zachována do výšky 160 cm.
- vnější val - značně menší množství kamene, ale podstatně více hlíny a bylo zde také dochováno více dřevěných konstrukcí. Na vnější straně byl val obložen kamennou zdí, jejíž pozůstatky jsou dochovány do výšky 20 – 30 cm.
- Prostor mezi oběma valy byl dále upraven vytvořením uměle zvlněného terénu, přičemž jednotlivé vlny byly konstruovány za pomoci větších kamenů, štěrku a hlíny. Datování tohoto opevnění není jednoznačné.
Západní brána
- ve vnitřní části je dochována tzv. klešťovitá brána, na kterou navazují ramena valu
Cesta od brány přes oppidum, byla dlážděna oblázky
Východní brána
centrální odvodňovací žlab, široký žlab malé hloubky
Objekty: dlouhé objekty, střední velikosti zahloubené a mělké jamky, kůlové stavby se zásobnicemi a trojlaločnaté jámy
Na severní části plochy - nadzemní kůlové stavby - chaty obdélného tvaru, které byly postaveny přímo na úrovni původního terénu. Délka staveb se pohybuje mezi 7 až 9 m a šířka 3 až 4 m. Uvnitř byly vykopány jámy o hloubce 180 cm, které byly obložené kameny. Mohlo se jednat o obilnice.
Na jižní akropoli pravoúhlá chata, rozměry 15 x 7 m, dlouhá chata o délce 30 m a šířce 5 m (dvě stavební fáze), nález ohniště, pícky, mlýnku a značné množství zlomků keramiky, s kamennými podezdívkami
Na severní akropoli nalezena osmiúhelníková stavba o průměru 12 m, zřejmě svatyně, Třísov - kultovní stavba
Nálezy:
tuhová keramika
Bronz
spony - 7? ks
Železo
spony - 26? ks celých spon, ca 100 ks částí
odlomená čepel výhňové lopatky
jehly 4 ks a 2x část
železná struska
Sklo
náramky, korále, úlomky skleněných nádob
Lokalita: Třísov, Holubov, Okres Český Krumlov, Jihočeský kraj
Datování: Keltové - doba laténská, založení ca 2. st. př. n. l.
Literatura:
Břeň, J. 1966: Třísov, keltské oppidum. Praha.
Břeň, J. 1971: Das keltische Oppidum in Třísov. Archeologické rozhledy 23, 294-303.
Břeň, J. 1975: Zvláštní typy sídlištních objektů na keltském oppidu v Třísově u Českého Krumlova. Časopis Národního muzea 144, 119-136.
Břeň, J. 1981a: Celtic oppidum at Třísov, S. Bohemia. In: Archaeology in Bohemia 1981-1985, s. 104-105.
Kysela Jan, Danielisová Alžběta, Militký Jiří 2014: Středomořské importy z oppida Třísov Nálezy z povrchové prospekce s detektory kovů z let 2007-2013, Archeologické rozhledy, 2014, 66(4), 567-608
RSS