větší sídliště - nehrazený obytný a výrobní areál
výrobní areál - baterie hrnčířských pecí a dílna na výrobu rotačních žernovů, datování LT B–D
1960 - hrnčířská pec o průměru 136 cm (2.-1. století).
1892 - prozkoumání hrnčířské pece ze 3.-2. století, o průměru 85 cm, v roštu o tloušťce 24 cm se nacházely průduchy o průměru 5 cm
v průběhu 20. až 30. let zkoumáno pohřebiště s asi 50 hroby, nálezy mečů a kopí, šperky, pět nádob a další předměty ze 4.-3. století
doklady osídlení ze 2.-1. století (Salač 1990a, s. 53.)
1980-87 - prozkoumáno 38 zahloubených objektů, např. polozemnici, ze které získal značné množství skleněných zlomků z náramků (17 kusů), korálů (6 kusů), prstencových korálů (4 kusy) a snad i ucho skleněné nádoby, „v dílně" zlomky žernovů a odpadu z jejich výroby, rostlinné zbytky, zrna, uhlíky, rybí šupiny, dále rybářská závaží, atd.
Rozsáhlý kontinuálně osídlený areál s počátky v LT B2 a trvající až do LT D1. Zjištěné ohrady patrně vymezovaly jednotlivé usedlosti. Odkryta byla i studna s vydlážděným okolím. Výrobní okrsky (dílny na výrobu žernovů, hrnčířské dílny na jemnou keramiku) byly situovány na okrajích obytného areálu.
Lokace: Okres: Litoměřice, Ústecký kraj
Období: eneolit, doba bronzová, halštat, Keltové,doba římská Slované
Literatura:
Zápotocký, M. 1973: Keltská pohřebiště na Litoměřicku. In: AR 25, s. 139-184.
Salač, V. 
1990a: Keltské výrobní a distribuční centrum v Lovosicích. In: Litoměřicko 26, s. 31-57.
Salač, V. 2000b: Lovosice in der Latènezeit, römischen Kaiserzeit und Völkerwanderungszeit. In: Bouzek, J. – Friesinger, H. – Pieta, K. – Komoróczy, B. (eds.): Gentes, Reges und Rom, Brno (Archeologický ústav AVČR), 155–163.
Zdroj:
Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách
Venclová, N. ed. 2008 (2008a): Archeologie pravěkých Čech 7. Doba laténská. Praha.