Mohylová pohřebiště, rovněž v kombinaci s plochými hroby v okolí mohyl z 6. až počátku 4. století př. n. l.
znaky: hliněné nebo kamenné náspy mohyl, častěji dodatečné pohřby do starších mohyl, převážně žárový ritus, typická hrobová výbava keramikou, výjimečně "bohaté knížecí" mohyly s prestižní hrobovou výbavou importu, zlata a podobně;

Mohyla velká cca 20 metrů byla objvena v roce 1885 a patřila do mladší doby halštatské.

Mohyla o průměru cca 13,5 m

Les V Rybničkách prohlédl v roce 1935 Jaroslav Böhm a napočítal 70 mohyl bez kamenů. Výkopy proběhly v letech 1939-41.

Mohyla o průměru cca 25 m s dřevěnou komorou a bohatou výbavou

Tělo zemřelého muže leželo na korbě čtyřkolového vozu a na krku měl torques.

Až do roku 1858 stály v poloze Na Dolinách (jihovýchodně od obce a jižne od silnice, nedaleko od obce Zátaví-Písek, 1,25 km JN od kapličky v obci) dvě mohyly o průměru zhruba 40 x 20 m a dvoumetrové výšce.

Významný nález v mohyle - úžasná železná sekyra s bronzovou rozšklebenou dračí tlamou se po více než 2500 letech dostala na světlo světa při archeologických vykopávkách mohyl v Rudickém lese u hájovny Bezděkov v letech 1903-05.

Mohylové pohřebiště z halštatu „Čertův kámen"

Na poli Na Hrobích (též Na Pěti záhonech, severně od spojovací cesty ze silnice z Manětína do Stvolny) bylo roku 1964 objeveno a v následujících letech prokopáváno pohřebiště.

Mohylník (8 a 17 moh.), vztah k hradisku Svržno

O objev mohyly z přelomu 6. a 5. století o průměru 12 metrů, obsahující zlaté předměty, se zasloužil hajný, který z ní vybíral kámen.

Lokalita Hůrka je známa výskytem 44 mohyl.

Nález mohyly o průměru až 20 metrů. Zřejmě hrob knížete s vozem a luxusními předměty.

Mezi nejvýznamnější objevy české keltologie patří mohylový pohřeb velmože z 5. století, rozkopaný roku 1900 na výšině Vinici.