Mohylová pohřebiště, rovněž v kombinaci s plochými hroby v okolí mohyl z 6. až počátku 4. století př. n. l.
znaky: hliněné nebo kamenné náspy mohyl, častěji dodatečné pohřby do starších mohyl, převážně žárový ritus, typická hrobová výbava keramikou, výjimečně "bohaté knížecí" mohyly s prestižní hrobovou výbavou importu, zlata a podobně;
Pravěkou mohylu zrekonstruovali archeologové Západočeského muzea v Plzni s kolegy ze Západočeské univerzity. Hrob ze střední doby bronzové je na ploše zhruba 13 krát 13 metrů u Stříbra, v lese nad Butovem.
Mohyla o průměru cca 13,5 m
Mohyla o průměru cca 25 m s dřevěnou komorou a bohatou výbavou
Až do roku 1858 stály v poloze Na Dolinách (jihovýchodně od obce a jižne od silnice, nedaleko od obce Zátaví-Písek, 1,25 km JN od kapličky v obci) dvě mohyly o průměru zhruba 40 x 20 m a dvoumetrové výšce.
Významný nález v mohyle - úžasná železná sekyra s bronzovou rozšklebenou dračí tlamou se po více než 2500 letech dostala na světlo světa při archeologických vykopávkách mohyl v Rudickém lese u hájovny Bezděkov v letech 1903-05.
Mohylové pohřebiště z halštatu „Čertův kámen"
Na poli Na Hrobích (též Na Pěti záhonech, severně od spojovací cesty ze silnice z Manětína do Stvolny) bylo roku 1964 objeveno a v následujících letech prokopáváno pohřebiště.
Mohylník (8 a 17 moh.), vztah k hradisku Svržno
O objev mohyly z přelomu 6. a 5. století o průměru 12 metrů, obsahující zlaté předměty, se zasloužil hajný, který z ní vybíral kámen.
Tři mohyly z doby bronzové, které se nacházejí v místech, kudy povede dálnice D3 se zkoumali v roce 2017. Bohužel dojde k jejich zániku...
Lokalita Hůrka je známa výskytem 44 mohyl.
Mezi nejvýznamnější objevy české keltologie patří mohylový pohřeb velmože z 5. století, rozkopaný roku 1900 na výšině Vinici.
Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.
