Významným druhem nálezů jsou mince
(registrovaným již v počátcích archeologického, či spíše vlastivědného bádání - nejstarší a také největší poklad keltských zlatých mincí byl v Podmoklech u Rokycan objeven již r. 1771, další na Hradišti u Stradonic r. 1877) pro poznání keltské společnosti jsou mince. Vzhledem ke své hodnotě a funkci odrážejí její vnitřní vývoj i vnější styky, hospodářskou i technickou úroveň doby a citlivě reagují na historické události. Keltové našich zemí přícházeli do styku a užívali nejčastěji makedonské statéry, jež také nejstarší keltské mince napodobují. Postupem doby (opotřebováním razidel) však obraz na mincích hrubne a mění se; časem vůbec převažuje na ražbách vlastní keltský umělecký styl a mince jsou opatřovány novými svébytnými mincovními obrazy, dokonalými jak technickým provedením, tak uměleckým ztvárněním. Nejstarší keltské mince (ražené snad už na přelomu 4. a 3. stol. př n. l.) byly ze zlata. Nejvyšší zlatá mincovní jednotka, statér o váze 8,6-8,4 g, napodobovala statéry Alexandra III. Makedonského (336-323 př. n. l.) s hlavou Pallas Athény na líci a stojící bohyní Niké na rubu, druhým typem jsou statéry mající na rubu Athénu Alkis. Tyto mince nebyly ještě užívány jako běžný směnný prostředek, pro svou vysokou hodnotu k tomu ani nebyly vhodné; měly funkci prestižní, užívaly se k placení klientů a jako dary - diplomatické a v oblasti kultu a náboženství. Jiná situace je v pozdější době, kdy vznikají oppida - kolem poloviny 2. stol. př. n. l. Tehdy s velkým rozvojem obchodu dochází k velkému nárůstu mincovní produkce a mince ražené nejen ze zlata, ale i ze stříbra a jiných kovů pronikají daleko intenzivněji do směnných styků. Kromě zlatých statérů a stříbrných quinárů se razí i jejich menší nominální hodnoty - třetinky, osminky a čtyřiadvacetínky, tentokrát již s mincovními obrazy, na nichž se uplatňuji vlastní keltské výtvarné představy - významnou skupinu tvoří mušlovité statéry, častým bývá obraz koně (někdy s jezdcem), kance, objevuje se kolečko s paprsky jako sluneční symbol, slunce s paprsky, stočený drak. Morava dosud postrádá svůj "poklad", jako jsou výše zmíněné hromadné nálezy mincí v Podmoklech, Starém Kolíně či např ve slovenských Trenčianských Bohuslavicích (jsou sice zmínky o hromadných nálezech mincí v 19. stol., např. z Plumlova, byly však rozchváceny a nedochovaly se), přesto však soubor mincí z moravských nalezišť je poměrně rozsáhlý. Kromě ojedinělých exemplářů z různých lokalit je největší koncentrace nálezů na oppidu Staré Hradisko. Byly zde nalezeny jak zlaté, tak stříbrné ražby ve všech nominálních hodnotách, především ražby bójské (typický je motiv koně), ale doloženy jsou i mince z bližších i vzdálenějších oblastí Evropy - Francie, Burgenland, ltálie. Významné jsou nálezy, které dokládají ražbu mincí na oppidu - množství zlomků destiček k odlévání mincovních střížků, nálezy mincovních vážek a především kotoučovitého razidla; unikátním nálezem je olověná destička se zkouškou ražby mince s koníčkem.
Nález mincí v lokalitě Leskovice 
Fotogalerie: {phocagallery view=category|categoryid=174|limitstart=0|limitcount=200}
