V obecném povědomí je druhé moravské oppidum jistě velmi výrazně zapsáno, nikoli ovšem jako archeologické naleziště, ale jako poutní místo.
Mezi archeologickou obcí však je Hostýn znám jako významná pravěká lokalita v prostoru Moravské brány, která díky své poloze hrála rozhodující roli na severojižní spojnici mezi Moravou a Slezskem, resp. (v širším měřítku) mezi Baltem a Adrií, tedy na trase označované jako Jantarová stezka.
Dominanta viditelná nejen z širokého okolí, ale i ze značných vzdáleností (např z 80 km vzdáleného oppida na Starém Hradisku) lákala k osídlení již ve starších obdobích pravěku - základ opevnění temene kopce vybudoval v době popelnicových polí lid s kulturou lužickou zhruba kolem r. 1200 př n. l., přestavba opevnění pochází z následujícího období pozdní doby bronzové, kdy bylo hradisko obydleno lidem kultury slezské (po r. 1000 př n. l.) a třetí předkeltská fáze z doby kolem r. 600 náleží kultuře platěnícké, tedy již starší době železné. Podle poznatků z archeologických výzkumů toto opevnění vzalo za své požárem; můžeme se jen dohadovat, nebyla-li zde spojitost s pohybem Skýthů v blízkém okolí - nasvědčoval by tomu mohl nález trojbřité skythské šipky. Keltové zřejmě využili pro vybudování svého opevnění starých valů: zajímavé je, že tzv. klešťovitá brána, považovaná za typicky keltský prvek opevnění, byla zde vybudována již při stavbě nejstarší hradby. Keltské osídlení Hostýna nebylo, na rozdíl od předchozích období a na rozdíl od jiných současných lokalit příliš intenzivní. Zatímco velmi lidnaté oppidum na Starém Hradisku, kde kvetla řemesla a obchod, můžeme považovat také za správní a snad i náboženské centrum šírší oblasti, Hostýn byl důležitý především jako strategický bod střežící trasu dálkového obchodu procházejícího Moravskou branou a tomu odpovídá i charakter jeho osídlení a nálezů.
Hostýn, pohled na valy s klešťovitou branou
Roku 1913 byl na hradišti Hostýn nalezen depot dvanácti kos.
Literatura:
Meduna, Jiří 1980a: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha., 101-102;
Čižmářová, Jana - Šmíd, Miroslav 1991: Rettungsgrabung am Hostýn (Bez. Kroměříž), PV 1988, 73;
Čižmář, Miloš 1997a: Mähren. Goldmünzen, in: Das prähistorische Gold in Bayem, Böhmen und Mähren, PA - Supplementum 7, 299-305, 349-350., 299;
Čižmář, Miloš - Geislerová, Kateřina - Unger, Josef 2000: Výzkumy-Ausgrabungen 1993-98, Brno., 159;
Čižmář, Miloš 2004: Encyklopedie pravěkých hradisek na Moravě, Praha., 127-129.
Zdroj: Čižmářová, J.: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku 
Lokalita: Chvalčov-Hostýn, Okres: Kroměříž, Zlínský kraj
