Hradisko na jižním okraji Drahanské vrchoviny je známo již od 80. let 19. stol., díky nálezům typické keramiky bylo však považováno za slovanské. Teprve později byly zde nalezeny i střepy z laténského období a lokalita byla označena jako oppidum - avšak rovněž mylně.
Tento termín používáme pro opevněná centra městského typu z pozdní doby laténské, kdežto archeologický materiál, získaný na Černově jak sběry, tak i systematickým výzkumem, jednoznačně datuje hradisko do nejstaršího období keltského osídlení, do druhé poloviny pátého až počátku čtvrtého století př n. l. Lokalita o rozsahu 2, 3 ha je po obvodu opevněna jedním a z nejlépe přístupné severní strany dalšími dvěma mohutnými valy. Z hradiska pocházejí v podstatě tři nálezové soubory - první sestávající ze starších sběrů a sondáží, dále depot železných předmětů, nalezený amatéry při prospekci detektorem, a nakonec materiál získaný při systematickém výzkumu v 80. letech.
Především poslední kolekce lokalitu jednoznačně zařadila mezi nejstarší doklady keltského osídlení u nás. Výzkum kromě poznatků o charakteru opevnění (hradbu zbudovanou na terasovitě upraveném terénu tvořil asi tři metry široký hlinitoštěrkový násep s čelní kamennou zdí) zjistil násilný konec keltského osídlení lokality (požár hradby) - snad lze tento fakt spojit s druhou vlnou keltské okupace Moravy.
Černov je jedinou známou a výzkumy ověřenou lokalitou tohoto druhu na Moravě z období, kdy Keltové teprve pronikali na Moravu, rovněž velmi vzácné jsou nálezy současných hrobů, zatímco sídliště prvních dobyvatelů jsou přece jen hojnější.
Černov (Ježkovice), okr. Vyškov
cca 9,3 ha
4-násobný val, hradba s kamennou čelní zdí
Depot železných předmětů (1987)
Násilný zánik (požárový horizont) - druhá vlna Keltů???
