Náramky patřily k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším šperkům, nošeným jak ženami, tak muži.
Podle jejich uložení v hrobech je zjevné, že preferována byla levá ruka; nošeny byly jak na předloktí, tak nahoře na paži. V hrobech mužů se objevují většinou střízlivé železné kruhy, v hrobech žen pak náramky nejrozmanitějšího provedení především v bronzu (od jednoduchých kruhů z nezdobené tyčinky se zesílenými konci, přes kruhy s konci plasticky zdobenými či s různými nálitky k náramkům prolamovaným či masivním litým dvojdílným kruhům s výraznou plastickou výzdobou); zajímavým materiálem byla švartna, černá surovina pocházející z nadložních vrstev středočeských uhelných slojí (které nepochybně byly připisovány - stejně jako jantaru či korálu - magické účinky; jistě není náhodou, že v těsné blízkosti kutišť švartny a dílen na výrobu těchto náramků ve Mšeckých Žehrovicích se nachází i známá svatyně), v mladším období se objevují a velké obliby docházejí náramky skleněné. Některé drobné bronzové a švartnové exempláře napovídají jak svými rozměry, tak opotřebením, že zdobily ženskou ruku bez sundání od dětství do dospělého věku.
Bronzový náramek s pseudofiligránovou výzdobou, Moravský Krumlov
Nákrčníky, náramky a nánožníky z období plochých pohřebišť
Bronzový náramek, Hostýn
