O objev mohyly z přelomu 6. a 5. století o průměru 12 metrů, obsahující zlaté předměty, se zasloužil hajný, který z ní vybíral kámen.
Ve větší ze dvou na konci 19. století prokopaných kamenných mohyl došlo k nálezu zbytku vozu (obručí, bronzových hřebíků a kování ze železa) spolu s postrojem, který se skládal z ozdobných nýtků, a falérami z bronzu. V pohřbu muže tehdejší společenské elity chybělo zlato, které však bylo zjišteno v pohřbu ženy ve druhé mohyle (vlasový šperk v podobe spínacího proužku, "diadém" - pás buď stejného účelu, nebo povlak opasku rovnež s bohatou vybíjenou ornamentikou, aplika s dekorem mřížkovaného "psaníčka"). Podle slitiny s vysokým obsahem stříbra (okolo 20 %) pocházejí zlaté šperky z rukou snad jediného umělce, který pracoval nejpravděpodobněji na území dnešního Slovinska nebo sousedních zemí.
2 mohyly , HD2
větší – pr. 20 m, dvoukolový vůz, postroj
menší – Au náušnice, opasek z Au plechu
Lokalita: Opařany, Okres: Tábor, Jihočeský kraj
Datování: halštat, Keltové - doba laténská
Literatura:
Hraše, J. K. 1871-73: Jedenáctero pohanských hřbitovů okolí Ratajského na Táborsku. In: PA 9, s. 129-140.
Píč, J. L. 1900: Pokolení kamenných mohyl. In: Starožitnosti 1/2. Praha.
Sklenář, K. et al. 1994: Archeologické památky Čech Morava Slezsko. Opava.
Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách 
RSS