Osídlení v době laténské
Poloha, kterou si Keltové vybrali k založení pevnosti, byla od přírody výborně chráněna. Až 120 m vysoké skalnaté srázy směrem k Vltavě a Křemžskému potoku. Plocha 26 hektarů je rozčleněna
na dva vrcholky, opevněné zřejmě samostatně vnitřními valy, a sedlo mezi nimi. Na západní straně, kde plocha oppida souvisí s okolním terénem, vznikly dva souběžné valy, lemované na vnější straně příkopy. Vnitřní val byl mocnější a průkop jím napříč vedený odhalil první zdejší pozoruhodnost - valovou konstrukci. Šíře základu byla asi 7 m. Čelní strana byla tvořena zdí z kamenů kladených nasucho drženou kolmými dřevěnými kůly, které stály asi 1 m od sebe a určitě byly vyšší než 1,7 m, což je největší zachovaná výška hradby. Druhou zajímavostí jsou nízké hřbety hustě příčně členící prostor mezi oběma valy, široký asi 15 až 20 metrů. Vstupní brána byla dlážděna a měla klešťovitý tvar.
Při založení Třísova měla nepochybný význam i ložiska tuhy v blízkém okolí, o jejímž využití nás informuje početná nalezená keramika (až 70-80 % všech nádob), a ložiska železné rudy.
Na severní akropoli byla nalezena osmiboká (oktogonální) stavba, která je považována za kultovní okrsek, viz Třísov - kultovní stavba 
.
Byly zvažovány čtyři varianty původního názvu oppida - Trisiacum, Magodunum, Abilunon , Furgisatis, poslední dva jmenované - známé z Ptolemaiovy mapy.
Oppidum Třísov
Třísov - kultovní stavba
Oppidum Třísov pro turisty
Datování: Keltové - doba laténská
Literatura:
Břeň, J. 1966: Třísov, keltské oppidum. Praha.
Drda, P. - Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema. In: PA 88, s. 65-123.
Drda, P. - Rybová, A. 1998: Keltové a Čechy. Praha.
Kysela Jan, Danielisová Alžběta, Militký Jiří 2014: Středomořské importy z oppida Třísov Nálezy z povrchové prospekce s detektory kovů z let 2007-2013, Archeologické rozhledy, 2014, 66(4), 567-608
Lokace: Holubov Okres: Český Krumlov, Jihočeský kraj
Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách
Třísov na Archeologický atlas ČR
RSS