Specifikace jednotlivých možností pohřbívání Keltů
• mohylová pohřebiště, rovněž v kombinaci s plochými hroby v okolí mohyl z 6. až počátku 4. století př. n. l.
znaky: hliněné nebo kamenné náspy mohyl, častěji dodatečné pohřby do starších mohyl, převážně žárový ritus, typická hrobová výbava keramikou, výjimečně "bohaté knížecí" mohyly s prestižní hrobovou výbavou importu, zlata a podobně;
• "plochá" žárová pohřebiště (6.-5. století př. n. l.)
znaky: uložení kremace do menší jamky o průměru a hloubce většinou 50-100 cm nebo do kamenného závalu (příkrovu), eventuálně pod něj, nejčastější je hrobová výbava jedné nádoby (někdy překlopené mísou), menší počet kovových a skleněných předmetů hrobových výbav, nejčastěji skleněných korálků, bronzových náramků, méně železných hrotů oštepů, vzácněji sekáčů a mečů, např. Manětín-Hrádek, Hradište u Kasejovic. (Poznámka: konvenční označení plochý (hrob) neznamená, že nad ním nebyl navršen větší či menší násyp - ten však nebývá archeologicky zjišťován, pokud za jeho indicii nepovažujeme žlab čtvercového nebo kruhového půdorysu);
• kostrové hroby 6.(?)-5. století př. n. l.
znaky: většinou orientace jih (hlava) - sever (nohy), poloha mrtvých naznak asi pod malým rovem (Manětín-Hrádek) nebo v mohyle (Panenský Týnec), eventuálně pod kamenným závalem, nestandardní hrobové výbavy;
• kostrové hroby 4.-3. století př. n. l.
znaky: poloha naznak v úzké hrobové jámě, v naprosté většině v orientaci sever (hlava) - jih (nohy), standardní hrobové výbavy mužů se zbraněmi nebo bez nich a žen s kruhovým šperkem, zcela výjimečně keramika, rakve z kmenu, zřídka se objevuje anomálie v podobě kamenu v hrobové jámě, odchylky od výše stanovených norem poměrně vzácné, např. pohřby skrčené, na briše (Radovesice) nebo znehodnocené předměty hrobových výbav (Sulejovice);
• žárové hroby 4.-3. století př. n. l.
znaky: výjimečný výskyt jednoho nebo několika pohřbů, často se zbraněmi z konce 3. století př. n. l.;
• birituální hroby
znaky: birituální pohřebiště, tj. pohřební místa s nespálenými mrtvými spolu s kremacemi v žárových hrobech, mimo to naprosto výjimečný výskyt dodatečného žárového pohřbu v kostrovém hrobě (Kutná Hora), resp. ojedinělé mělké žárové jámové hroby v areálu kostrového pohřebiště, např. Radovesice z konce 3. století př. n. l.
