Kamenné kříže, plné ornamentů, s kruhem v oblasti křížení břeven, jsou charakteristické pro irské, tzv. keltské křestanství.
Tyto kříže můžeme vidět dodnes poblíž starých irských opatství a na hřbitovech. Takové zobrazení kříže se nachází také ve starých irských rukopisech, které pocházejí ze 6., 7. a 8. století našeho letopočtu. Ornamenty, které pokrývají břevna křížů, jsou charakteristické pro pozdněkeltskou kulturu, která se v Irsku udržela v rozkvětu i v době, kdy kontinentální Evropu ničily hordy nájezdníků v době stěhování národů, po úpadku Říše Římské. Takové kříže vznikaly v době Artušových rytířů Kulatého stolu.
Jak se stal součástí keltského kříže onen kruh?
V Irsku původní keltské náboženské představy pozvolna splynuly s křesťanstvím, a k posvátnému znamení kříže se přidružil mnohem starší posvátný prvek – sluneční kruh. Obdobně vypadá bretonský kříž, který je vlastně zároven stále Taranisovým kolem- slunečním znamením, které dělí kruh bud čtyřmi loukotěmi, anebo osmi. Taranisovo kolo bylo považováno za mocný amulet. A mocným amuletem se stal kříž, který obě znamení spojuje. Tento malý křížek je vlastně upomínkou na bílé kamenné kříže, které jsou již více než tisíc let spjaty s krajinou Smaragdového ostrova. Svému nositeli by měl přinášet mír duše, harmonii a světlo.
