Těžba cínu byla zřejmě prováděna sběrem rudy - kasiterit neboli cínovec.
V Krušných horách, které jsou známé bohatstvím cínové rudy, se začalo s rýžováním cínu nejpozději v době laténské. Keltové těžili náplavy s kasiteritem pomocí uměle vytvořených kanálů v oblasti pod Cínovcem a horou Pramenáč.
Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách 
V Krušných horách v okolí Krupky a také ve Slavkovském lese v západních Čechách se nacházejí celoevropsky významná ložiska cínu. Značný význam mohlo mít ložisko kasiteritu u Tehova na Říčansku, pokud ještě nebylo v době laténské vyčerpáno. Využívání těchto zdrojů v době laténské lze sice předpokládat, prokázané však není.
Zdroj: Venclová, N. ed. 2008 (2008a): Archeologie pravěkých Čech 7. Doba laténská. Praha.
