Povrch keramiky se upravoval a zdobil.
- Úprava povrchu nádob spočívala v urovnávání, hlazení nebo drsnění. To se provádělo prsty, dřevěnými nebo kostěnými špachtlemi, pomocí věchty slámy, aj.
- Výzdobné techniky zahrnují rytí, hřebenování (zejména ornamentální tahy hřebenem), vhlazování, vhloubenou výzdobu (žlábky) a malování. K úpravě povrchu se používaly také obroušené keramické zlomky. Kolkovací nástroje z organických materiálů - kostí, dřeva, apod. Mezi nálezy je např. kolkovací nástroj z oppida Stradonice 1).
- nátěry, zejména černý, vzácněji bílý; černý nátěr bývá podle výsledků různých analýz považován za smolný nebo dehtový, příp. měl vzniknout ze směsi pryskyřice - smůly a grafitu či smůly a organických substancí jako tuk či krev
- malba - provedení jemného a často vícebarevného ornamentu, červená+ bílá - dno misky z Radovesic - labutě, esovité motivy -Olomouc-Neředín - dno misky
- tuhování - k tuhování povrchu mohly být používány grafitové střepy nebo hrudky, např. Probulov 
, Radotín
Zdroj: Venclová, N. ed. 2008 (2008a): Archeologie pravěkých Čech 7. Doba laténská. Praha.
Toreutika - výtvarná technika - zdobení rytím - na povrchu se vytváří ornamenty či figurální motivy.
- Konvice-zobákovité, s rourkovitou výlevkou
- Hradiště u Písku, Chlum u Rokycan
- ucha zobákovitých konvic - Praha-Modřany
- Černov - zlomek konvice - Mísy s plochým dnem a svislou stěnou
- tvoří celky s konvicemi - Droužkovice - Stamnos - Mírkovice
- cedník ze stříbra - Hradiště u Písku
- Pyxida - nožička - Vladař
Literatura:
1) Viktoria Čisťakova – Alžběta Danielisová – Petr Holodňák – Tomáš Mangel – Pavel Sankot – Natalie Venclová Kap. VII.1 Řemeslná výroba v době laténské In: Militký, J. - Kysela, J. - Tisucká, M. eds. 2018: Keltové. Čechy v 8. až 1. století před Kristem. Praha: Národní muzeum, 200- 259, s. 203, obr. 119
