Osídlení v době laténské - nehrazená rovinná osada se 48 zahloubenými stavbami
Ha D – LTD (6 fází), 5 ha, 492 obj. (polozemnice, nadzem. stavby, pece, zásobní jámy, hliníky)
Radovesice 5. Plán úplně archeologicky prozkoumané vesnice Keltů, která existovala přibližně půltisíciletí na jednom místě. Tomu odpovídají odlišné graficky znázorněné jednotlivé objekty: černě vykryté - 6. století, nevykryté - 5. století, tečkované - 4.-3. století, vodorovně šrafované - 2. století, svisle šrafované - zlom 2./1. století, šikmo šrafované - 1. století (Germáni). Podle Waldhausera et al 1993, datování upraveno.
Nálezy:
Radovesice 5. Červeně malovaný dekor labutí a "esíček" uvnitř mísy. Waldhauser 1977a
Podle interpretace jde o kontinuálně používanou osadu, lemovanou samostatnými, většinou jednofázovymi usedlostmi. K sídlišti přísluší také v úplnosti prozkoumané pohřebiště LT B1b-C1 v poloze Vápenka (Radovesice I) se 54 kostrovými a 5 žárovými hroby. Výzkum probíhal v letech 1969-88.
Lokace: Radovesice, okres Teplice, Ústecký kraj
Literatura: Waldhauser, J. et al 1993: Die hallstatt- und latěnezeitliche Siedlung mit Graberfeld bei Radovesice in Bohmen. Praha - Teplice.
Radovesice 5 - v letech 1972-75 dosáhla zkoumána celá vesnice Keltů z 6.-1. století, evropská keltologie mimořádného úspě- Do teplického muzea se tak podařilo získat chu, protože jihovýchodně od dnes j iž ne- desetitisíce archeologických nálezů z bezexistující obce byla poprvé kompletně pro- mála tří set objektů - polozemnic, pecí, nadzemních domů, zahloubených staveb s doklady výrobních aktivit, dále zásobnic, hliníků a mnoha kůlových jamek. V depozitářích najdeme početné, někdy poškozené předměty: náramky i nákrčníky z bronzu, spony z téhož kovu i ze železa, sady různých nožů včetně dlouhých sekáčů známých ze žárových hrobů, dále skleněné korále, v jednom případě nalezené ztracené na podlaze v počtu několika kusů. Zmínky zaslouží i dva druhy vlasového šperku z bronzu. Mezi výjimečné nálezy z 5. století patří tehdy užívané zbraně, zlomky pochvy meče s poutkem, štítové puklice a kování okraje štítu. V temže století byly na lokalitě známy zámky s kovovými klíči. Z dalších nálezů je třeba jmenovat železné kladívko, tyglíky se stopami barevného kovu (mědi), zlomky skleněných náramků, dále početné výrobky z kosti, pálené hlíny, např. přesleny a pyramidovitá závaží. Unikátním nálezem se stala hnědá mísa s červeně malovaným dekorem labutí z objektu 345, která byla vystavena rovněž na zahraničních výstavách o Keltech.
Na ploše 5,1 hektaru bylo zjištěno 492 objektů z období mezi léty 620/600-70/50. Na mírném, většinou jihovýchodním svahu pár desítek metrů od vodoteče v nadmořské výšce 282-296 m obývali Keltové sídliště s výrazným zemědělským zaměřením a podomáckou výrobou, k níž v určitých obdobích přistupovala specializovaná řemesla, kovolitectví slitin mědi a redukce železné rudy spolu s kovářstvím. Stavby sídliště lze dělit na výrazné objekty nadzemní (polozemnice, kůlové stavby, špýchary) a zahloubené (zásobnice, pece, hliníky a další objekty). Podařilo se vyčlenit prostorově omezené oválné koncentrace staveb, to znamená obytné a hospodářské jednotky, které stály na jednom místě sotva více než půlstoletí. Obytné i hospodářské stavby, pece, přestřešené zásobnice na obilí i hliník byly situovány po obvodu oválného prostoru nejčastěji o rozměrech 50 x 50 metrů, a to na ploše řádově desetin hektaru. Místo uvnitř bylo nejčastěji ponecháno prázdné, možná pro domácí zvířata na noc. Ve vzdálenosti desítek metrů od těchto shluků staveb byly umístěny dominantní prostorově větší domy, pravděpodobně sídla vesnické elity. Pokud existovala v určitém momentu jedna koncentrace staveb různého druhu, mluvíme o dvorci, pokud 2-4, pak o vesnici. Zhruba po půlstoletí docházelo k přesunu hospodářských a obytných jednotek na nová místa, snad z hygienických důvodů.
V okolí sídliště muselo být 10-20 hektarů orné půdy (včetně úhoru), kde byly pěstovány obvyklé druhy obilnin (hlavně pšenice) a luštěnin (hrách), ale také proso a vikev, a to ve 2-41etých cyklech. Přiléhající louky a prosvětlený les spolu s neplodnou půdou sloužily jako pastviny pro hovězí dobytek, ovce, kozy, prasata a koně, již byli v zimním období krmeny sušenou travou a výhonky listnáčů. Chován byl také domácí kur a psi, a to rovněž pro maso. Z divokých zvířat byl loven jelen, srnec, zajíc, méně divoké prase a husa. Sbírány byly ulity mlžů a plžů, ale i paroží. Hospodářské zázemí zasahovalo minimálně radiál 1-1,5 km od zástavby. Radovesičtí Keltové ovládali běžné podomácke práce jako zhotovování nití, tkaní, vydělávání kůží, patrně výrobu vozů a běžné kovářské úkony, dále i zhotovování některých šperků. V určitých obdobích hutnili železo i měď. Dováželi zrnotěrky a rotační mlýnky z prostoru Oparno - Žernoseky, ojediněle i černý (švartnový) kruhový šperk z Rakovnicka či Slánská, tuhové nádoby z jižní poloviny Čech a jantar. Další produkty dálkové směny představují mořské mušle a patrně i sůl, včetně keramického importu z prostoru severního předhůří Alp, zřejmě ze Solnohradska. Keltové sídliště založili koncem 6. století j a ko dvorec, který se brzy po roce 500 rozrostl na vesnici až o čtyřech usedlostech s 30-50 obyvateli. Komunita zřejmě výrazně prosperovala, možná profitovala z výhodné polohy na stezce přes České středohoří. Po krizovém období okolo roku 400, z něhož pochází „rozsekaný" jedinec, došlo k redukci vesnice na jediný dvorec, a to snad v souvislosti se zhoršujícími se klimatickými podmínkami. Nejpravděpodobněji ho založili nově příchozí Keltové z horního Porýní a východní Francie. O osudu původních obyvatel scházejí doklady, ale nejpravděpodobněji částečně odešli a částečně podlehli genocidě, případně se jich malá část asimilovala. Hospodářský rozmach sídliště Keltů koncem 3. a hlavně ve 2. století, kdy se vesnice skládala ze 2-3 hospodářských a obytných jednotek, pravděpodobně ukončila krizová situace v období střetu Bójů s Cimbry a Teutony. Začátkem 1. století mizí doklady pobytu Keltů v posledním dvorci a zároveň se na místě objevují nově příchozí, snad z Durynska, kteří však místo sídliště mezi léty 70-50 natrvalo opustili.
Radovesice 6 - hlavně v roce 1978 bylo prokopáno sídliště Keltů za bývalým kostelem, kde se podařilo zachytit okolo 60 objektů ze 7.-1. století. Nej významnější objekt 121 obsahoval doklady o kovolitecké Radovesice 5. Červeně malovaný dekor labutí a „esíček" uvnitř mísy. Podle Waldhausera 1977a. činnosti ve 2. století - tyglíky, drtiče rudy a hlušinu polymetalických rud mědi, která byla transportována z hřebene Krušných hor v prostoru Přísečnice až Kretscham- Rothensehma na jejich německé straně (uloženo v teplickém muzeu). Vzácný nález z jednoho objektu tvoří také železné kleště z 1. století.
