Kámen sloužil v době laténské jako především jako stavební materiál, nejčastěji pro stavbu hradeb hrazených výšinných sídlišť - oppid a dalších ohrazenych lokalit mladší doby laténské.
Vzhledem k typům hradeb, z nichž většina měla kamenný líc, a k délce hradebních linií, která se na jednotlivych hradištích počítala na kilometry, byla spotřeba kamene značná. Známy jsou zdroje kamene, místní nebo několik kilometrů vzdálené. Kámen se těžil jednak z příkopů, v lomech uvnitř nebo po obvodu oppid. Pro představivost, při rekonstrukce vstupní brány v Archeoparku Prášily bylo na 40 m opevnění použito cca 400 tun kamene.
Jen zcela vyjimečně byl kámen použit k dláždění nebo do podezdívky při zakládání staveb na Závisti nebo ve Stradonicích. Kamenným štětováním se zpevňovaly povrchy cest nebo veřejných prostranství na Závisti i v Hrazanech, případně v prostoru brány na Třísově. Zcela unikátní zůstávají precizně vydlážděné oblázkové vozovky na hlavní komunikaci stradonického oppida, které přímo navozuje představu dlaždičského řemesla. Dlážděné plochy se uváději i ze sídelní aglomerace v Lovosicích.
Použité horniny:
Závist - tufy, tufity, deskovité silicity, prachovce, břidlice
Stradonice - drobové a křemité pískovce a křemence, slepence, bazalty, tufity, buližníky, spility, droby, prachové břidlice
Nevězice - žuly, granodiorit, amfibolit, kersantit
Zdroj: Archeologie pravěkých Čech Sv. 7
