Jak žili Keltové - Encyklopedie Keltů - Minice

Hradiště, pravděpodobně z doby halštatské, se rozkládá na ploše přibližně 1 ha v polích nad údolím Holubického potoka (dříve Rusavky) v městské části Kralup nad Vltavou, v Minicích ve výšce 274 m n.m.

Dnes jsou z něj patrné jen valy.Hradiště, pravděpodobně z doby halštatské, se rozkládá na ploše přibližně 1 ha v polích nad údolím Holubického potoka (dříve Rusavky) v městské části Kralup nad Vltavou, v Minicích ve výšce 274 m n.m. Dnes jsou z něj patrné jen valy. Nejsnazší přístup je ze silnice Kralupy nad Vltavou - Tursko nebo Kralupy nad Vltavou - Kladno proti proudu Rusavky.
Z rozlehlého terénního bloku jižně od Minic se západním směrem rýsuje ostrožna v ose západ východ. Z jihu a západu spadají prudké srázy do údolí Rusavky, která se v údolí vlévá do potoka Zákolanského. Ten vyhloubil údolí na sever od ostrožny s akropolí. Snadno přístupný tak zůstává pouze východ a severovýchod. Na této plošině vyrostlo v halštatu mohutné a podle některých názorů velmi důležité hradiště. Západní část ostrožny je zničena lomem a poškozena menšími lomy je i vnitřní část. Trojdílné hradiště se skládá z vnitřního prostoru (akropole), ze severního a východního předhradí. Akropole měla rozměry pouhých 40x40m se samostatným opevněním. Na východě byl vylámán 60m dlouhý příkop a na severu výhodně postavená hradba na terénním zlomu. Osm metrů za příkopem stála na akropoli zřejmě veliká obdélníková stavba, z níž zůstala kamenná dlažba s jílovitou dusanou podlahou. Východní předhradí o velikosti 200x50m bylo z přístupné východní strany opevněno hradbou příčnou a příkopem. Jsou dnes částečně viditelné, vinou rozorání při zemědělské činnosti. Z jihu se dochovala v prudkém svahu (2m pod hranou) kamenná hradba vedoucí i pod akropolí. Navíc jsou v prudkém svahu výrazné doposud nezkoumané terasovité úpravy. Na severním okraji odděluje plochu od severního předhradí výrazná terasa beze stopy opevnění. Toto severní předhradí má téměř 2ha a je opevněno ze severu a východu 2m vysokou mezí. Možné další předhradí je v prostoru na východ od severního. Nápadná je vysoká mez vedoucí od hrany ostrožny od severozápadu na jihovýchod k buližníkovému skalisku.
V roce 1935 se rozhodl Minické hradiště prozkoumat regionální badatel a zakladatel krajinského muzea v Kralupech P. F. Masner. Došel k závěru, že hlavní osídlení spadalo do 1. tisíciletí př. n. l. Povrchovým sběrem získal keramiku kultury knovízské a bylanské. Kupodivu nezachytil kulturu halštatskou, která je zde nejčastější. Místo bylo pro hradiště kdysi vybráno pro svou vyvýšenou polohu. Chráněno bylo do značné míry svahy, které strmě spadají do údolí, a bylo obehnáno hradbami. Zbytky valů jsou patrné dodnes. Na jižní straně nad Rusavkou se v některých místech zachovaly zbytky kamenných základů hradeb. Vchod na hradiště byl z východní strany, kde byl svah nejmenší. Záhadou zůstává, kde obyvatelé hradiště brali vodu. Zajímavý údaj přinesl dobový článek. Uvádí se v něm, že v roce 1913 navštívila lom pod hradištěm hraběnka Černínová, zajímající se o svůj bývalý majetek. Přítomným kameníkům a minickému strážníkovi Jaroslavu Červenkovi ukázala plánek, na kterém byl zakreslen vodovod převádějící vodu od kapličky sv. Gottharda jihovýchodně položené až na hradiště.
Vzdálenost mezi oběma místy je asi 1,5 km. Měřením pomocí teodolitu bylo zjištěno, že od kapličky sv. Gottharda ke hradišti je skutečně mírný spád. Voda mohla být přiváděna dřevěným žlabem. Dnes však v okolí sv. Gottharda žádné prameny nejsou, jen poblíž v Holubicích pramení Rusavka. Na dobové mapě nakreslené mistrem Holubem je také zakreslena na východní straně hradiště studna. Je možné, že v době pořízení mapy v roce 1935 byly ještě patrné její zbytky, dnes ji již nelze najít.
K serióznímu archeologickému výzkumu bylo přikročeno až v roce 1970. Když poprvé tuto vrcholovou plošinu navštívil pracovník Národního muzea Dr. Miloslav Slabina, nalezl zde jenom pole státního statku bez jakýchkoliv známek pravěkého osídlení. Pozemek bývalého hradiště byl dlouhá léta v majetku sedláků Důrasových z Minic a v době kolektivizace byl majitelům odebrán. Vrstva ornice je tu vesměs slabá, takže při orání musel pluh zachytávat za pravěké objekty. Směrem k jižnímu okraji, kde byly valy, se tloušťka ornice zvětšuje na několikanásobek. Již první sondy zkusmo položené na nejvyšším místě byly dost bohaté na nálezy. V pravěké keramice převažovaly nálezy kultury halštatské.
Z dlouholetého archeologického výzkumu vyplynulo, že minické hradiště vzniklo v mladší až pozdní době halštatské, snad v 7. až 6. stol. př. n. l. Obydleno bylo jenom krátce, a možná vůbec ne. Archeologové se domnívají, že místo sloužilo jako kultovní středisko. V době příchodu Slovanů na naše území, tedy v 6. a 7. stol. n. l., bylo hradiště již více než tisíc let opuštěné.
Některé sondy přinesly překvapení. Tak např. obrácená stratigrafie, kdy střepy starší kultury se nalézaly výše a mladší pod nimi. Příčinou bylo přemísťování zeminy při stavbě hradiště a příslušných násypů. Za jižní hradbou odkryl Dr. Slabina plochu s dlažbou z oblázků. V nálezech vynikají zlomek džbánku točeného na kruhu, (zatím nejstarší točená keramika v Čechách), výhonky mořského korálu z náhrdelníku, trojbřitá bronzová šipka s tulejkou. Ve všech případech však šlo nejspíše o import. Dále se našly zlomky dětských lebek a kosti stepního ptáka dropa velkého. Překvapením byl i objev hlubokého příkopu táhnoucího se napříč hradištěm. Je 60 m dlouhý, 6 m široký a 3 m hluboký. V jeho výplni se našly stopy dvou požárů dřevěného opevnění. Zajímavé je zjištění, že po celou dobu archeologického výzkumu, který trval 19 let a byl předčasně pro nedostatek finančních prostředků ukončen, se nenašla žádná stopa po pohřebišti.
Minické hradiště bylo kdysi zničeno za dnes neznámých okolností. Po posledním požáru již zřejmě nebylo obnoveno.

Agrimonrix


Minická skála, vzadu předhradí hradiště	Hradiště v listopadu

Akropole	Plocha hradiště

Pohled na hradiště, v pozadí akropole	Hradiště od severovýchodu

Zbytky severního valu	Nepřístupné úbočí akropole

Zde byl severní val	Skalní partie pod akropolí

Východní předhradí	Pozůstatky výkopů

Dnes se zde skrývá vysoká	Pohled z akropole k západu

Dvojdub u Minické skály	Kaplička sv. Gottharda u Holubic