K mletí mouky používáme rotační mlýn (žernov) nebo zrnotěrku.
V pravěku si lidé dělali mouku na jednoduchém zařízení - opracovaného kamene s plochou, zrnotěrka. Složeno bylo ze dvou částí, spodní větší kámen s plochou je drtidlo a menší pohyblivý kámen je drtič. Tento systém se používal do ca 5. století př. n. l. kdy se na území Čecha Moravy objevuje jiný typ, tzv. řecký. Ten se liší tím, že v menším, pohyblivém, kameni má ve středu násypný otvor. V průběhu ca 3. století př. n. l. se objevují rotační mlýny, žernovy. To jsou dva na sobě položené kameny kulatého tvaru a vrchním se otáčí. S odchodem Keltů se tato znalost vytrácí...
3.02.1.1 Rotační mlýn - žernov
Profil rotačním mlýnkem s doplňkem nevzpírající se papřice v otvoru pro osu běhounu a s upřesněním upevněné osy v otvoru ležáku (podle Pleinera).
Rekonstrukce rotačního mlýnku podle nálezových okolností (podle Waldhausera)
3.2.1.2 Zrnotěrka
Louňovice - zrnotěrka s otvorem v drtiči a s vodorovnou mlecí plochou; délka 40 - 50 cm, na ohlazené svrchní partii rýha, ve které je zapuštěn otvor nálevkovitého tvaru, na bocích oválné jamky; materiál žula
Žatec - zrnotěrka s otvorem v drtiči a s vodorovnou mlecí plochou; nepravidelný čtyřúhleníkovitý kvádr - délka 52 cm, šířka 75 - 90 cm, uprostřed nálevkovitý otvor oválného půdorysu (45 x 30 mm), na dvou bocích otvory tvaru nepravidelného obdélníku (30 x 20mm, hloubka 23 mm) svrchní strana opracována hrubě, spodní jemnými bodovými vrypy, na svrchní straně žlábek šířky 12 - 14 cm, na spodní straně rýhy o hloubce 25 mm ve tvaru kříže. Materiál - pískovec.
Rekonstrukce zrnotěrky s otvorem v drtiči a vodorovnou mlecí plochou.
Rekonstrukce tzv. řeckého typu
