Keltské názvosloví
Herkýnský/Hercýnský les (v řeckém originále Orkynos drymos) - pravděpodobně téměř souvislý lesní celek lemující (na severní straně) Dunaj údajně v délce 60 dnů pochodu (cca 1800 km?) a šíři 9 dnů (cca 270 km?) bývá přibližně lokalizován do prostoru mezi Bavorskem až Slovenskem, včetně (části) Čech. Byl j iž v polovině 1. století z doslechu znám G. I. Caesarovi (Zápisky o válce galské 6, 25, 2) a později - po polovině 1. století n. 1. - Pliniovi (Přírodní dějiny 16,2,6).
Jméno Herkýnského lesa odvozují jazykovědci od indoevropského kořene *perqu ve významu „dub", ovšem s výhradou, že „může být přímo keltské"; někteří, jako V. Blažek, dokonce nepochybují o „nesporně keltském původu" {'"Herkunia). Šlo by tak volně přeložit jako Doubrava.
Literatura:
Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha, sub 23-169
Bauerová, A. 1996: Keltové v Čechách. Praha, s. 55
Blažek, V. 2000a: Keltové - Germáni - Slované. Lingvistické svědectví o kontinuitě a diskontinuitě osídlení střední Evropy. In: Čeština, univerzália a specifika 2, s. 9-30, s. 9.
RSS