Měli Bójové vlast na našem území? To není vůbec jisté, upozorňuje archeolog Vladimír Salač
Tento pojem totiž užívali Germáni, ale není známo, kteří a o jakém území. „V úvahu připadají Germáni někde od Durynska na západě až po dolní Slezsko na východě, kteří ukazovali směrem na jih a říkali, tam žijí Bójové... Na počátku zřejmě ani neznali rozsah bójského území. Jejich Boiohaemum tak mohlo sahat od Würzburgu až po Ostravu nebo označovat pouze severočeské Polabí,“ řekl Salač.
Vladimír Salač se zmiňuje o třech původních zmínkách o Bohemii: u řecky píšícího Strabóna a latiníků Velleia Petercula a Tacita, kteří jako první slova Búiaimon respektive Boiohaemum zapsali. K tomu došlo ale až v 1. století po Kristu, kdy už u nás Germáni sídlili. Kde to vlastně bylo? „Ve všech knihách dnes stojí, že ono jméno Boiohaemum dal Čechám kmen Bójů. Jenže se přitom přehlédl podstatný fakt, že to slovo je germánského původu; původně znělo Baia-heim. Něco jako domov či země Bójů a vůbec nejlepší překlad by asi zněl Tam, kde žijí Bójové. Přičemž my nevíme, kteří Germáni kdy a kde toto pojmenování vytvořili. Muselo to být v sousedství keltského bójského světa, ale netušíme kde,“. V úvahu tak připadají Germáni někde od Durynska na západě až po dolní Slezsko na východě, kteří ukazovali kamsi směrem na jih a říkali: Tam žijí Bójové, tam je jejich Baia-heim.
Literatura:
Salač, V. 2015: Urboiohaemum, Boiohaemum und Böhmen. In: M. Karwowski – V. Salač – S. Sievers (Hrsg.), Boier zwischen Realität und Fiktion, Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte Band 21. Bonn, 125–156.
Zdroj: lidovky.cz 
RSS