Sídla (Volků)-Tektoságů připomínají psané prameny opět kdesi v hloubi Herkýnského lesa ve střední Evropě, dále zase v Karpatské kotline a také na jižním pobreží Francie, bývalé narbonnské Galie,a to v sousedství (Volků)-Arekomických.
(Volkové)-Tektoságové zabrali území západně od nynějšího tureckého hlavního města Ankary a spolu s dalšími keltskými kmeny vytvořili po roce 278 př. n. l. Galatské království. Byli jedním z prvních "národů", který přijal nové křestanské náboženství, takže jsou dnes nejznámejší z Epištol Galatským, které sepsal apoštol Pavel z Tarsu kolem roku 55 n. l. Stojí zato nalistovat příslušnou kapitolu bible. Odkud prišli (Volkové)-Tektoságové do okolí města Tavium, jak zaznamenal Poseidónios z Apameie - zda z jižní Francie, z oblasti soutoku Dunaje s Drávou u města Osijeku, kde se zdržovali u "velkého bahna" po plenení v Ilýrii roku 358 př. n. l., či dokonce z oblasti Herkýnského lesa, není známo. Faktem zůstává, že je roku 278 př. n. l. spolu s Tolistobójia Trokmy najal za 20 000 zlatých mincí makedonský král Antigonos Gonatás pro Míkoméda z Bíthýnie. Později se maloasijští Keltové dostali do dlouhotrvajících bojů se sousedy, hlavně s pergamským králem Attalem, až byli konecně pacifikováni po roce 25 př. n. l., kdy se Galatie stala římskou provincií.
Z jediné dochované písemné zprávy o přítomnosti (Volků)-Tektoságů v centrální Evropě vyšli pouze numismatikové, kteří se jim nepríliš oprávněně pokusili přisoudit jednak tzv. vedlejší řady zlatých ražeb v severozápadním kvadrantu Čech, jednak mince s "tektoságským" křížem na jihu Německa.
Pokud lze centrální Evropu včetně Čech (snad s přilehlými okolními oblastmi) počítat za místa, z nichž v 5.-3. století př. n. l. vyšla expanze Keltů na jih a východ Evropy, mohli by Bójové být jménem nejstaršího kmene tohoto území. Naopak (Volkové)-Tektoságové,kteří svoje sídla v Herkýnském lese podle písemných zpráv zaujali, by mohli představovat imigrující proud. Směru těchto posunů kmene Bójů z Čech v 1. století př. n. l. by (s rezervou) nasvědčovaly archeologické prameny, zatímco žádná zpráva ani v nejmenším nenaznačuje, že by (Volkové)-Tektoságové ze sídel uvnitř Herkýnského lesa odešli. Naopak, Caesar je tu v polovině 1. století př. n. l. doslovnš zmínil.
Nezahrnovaly proto regiony s keltským osídlením ve (středozápadních) Čechách, situované do nejbližší blízkosti nekeltského (germánského) osídlení střední Evropy - z čehož bývá odvozováno jejich "druhé", právě z germánských jazyku vzniklé pojmenování Volkové-" tektoságská sídla" Sídla (Volků)-Tektoságů jako příslušníků kmenového společenství Bójů? Nejspíše ano.
Zdroj: J. Waldhauser, Encyklopedie Keltů v Čechách, 2001
