Své jméno má podle mohyly u Horákova na jižní Moravě. Kultura představuje plynulý vývoj od konce doby bronzové do začátku doby laténské (konec 8. až začátek 4. st. Před Kr.) na jižní Moravě, kde je přímým pokračovatelem kultury podolské.
Vývoj horákovské kultury se dělí do čtyř fází:
počáteční – konec 8. až začátek 7. století
klasická – 7. a 6. století
vrcholná – přelom 6. a 5. století
pozdní – 5. až začátek 4. století
Hlavní obživou bylo zemědělství doplněné chovem dobytka. Vztah k bohům je doložen častými nálezy hliněných amuletů, motivy slunce a vodních ptáků na bronzových mísách, figurky býků, hliněné picí rohy.
Sídliště se skládají většinou z šesti až osmi stavení, zemnic čtvercového nebo obdélníkového půdorysu s rozměry až 6 x 3 m a hloubky až 2 m.
Do této doby patří i nález z jeskyně Býčí skála – problematika tohoto nálezu je však velmi rozsáhlá a zahalena mnoha záhadami.
Zdroj: Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Kniha doplňuje řadu encyklopedií věnovaných naší nejstarší minulosti. Tento svazek pak zahrnuje období od nejstaršího paleolitu přes eneolit, neolit, dobu bronzovou až ke starší době železné. Hesla zachycují lokality, jednotlivé kultury, typické artefakty a podobně. Velký formát, bohatě ilustrováno (mapky, rekonstrukce a celostránkové tabule). 428 stran, formát 26,5x20,5
RSS