Starší doba železná - je souhrné označení pro epochu 8. až 5. století před Kr. a zahrnuje řadu evropských kultur.
Název je od rozsáhlého a významného pohřebiště u městečka Hallstatt v Rakousku. Časově se doba halštatská rozděluje do stupně A až D
Stupeň A zahrnuje střed a závěr doby mladší doby bronzové
Stupeň B se rovná pozdní době bronzové
Stupeň C a D jsou starší doba železná - vlastní doba halštatská
Základní obživou obyvatelstva bylo zemědělství. Doprovázela ji řada řemesel a činností od těžby rud a soli. Stoupající význam má dálkový obchod - obchodování s luxusním zbožím pro společenskou elitu.
Základní sídelní jednotkou byla vesnice sestávají z různě velkých hospodářských jednotek - usedlostí, které se skládaly z obytných, hospodářskýc a případně i výrobních objektů. Zvláštním typem jsou dvorce, samostatná sídelní a zřejmě i hospodářská jednotka obehnaná palisádou, příkopem, případně obojím. Tyto dvorce nejsou, zatím podle známých nálezů, součástí vesnic. Za nejvyšší sídelní útvar bychom mohli považovat hradiska. Lze se domnívat, že velká hradiska složila většímu množství obyvatel, kdežto malá patřila osobám, které se výrazně oddělily "knížatům".
Pohřebiště skýtají podobný obraz. Nejčastěji jsou ploché žárové hroby, dále se nacházejí hroby kostrové, překryté mohylami. Vše pak převyšují "knížecí" mohyly. Průměr takových mohyl dosahoval v úpatí až 100 m, vysoké byly až 14 metrů. Komora většinou představovala tehdejší dům, srub zapuštěný do země o velikosti 6x3 až 10x5 m, hloubka 1,5 až 3 metry. Mrtvý ležel na voze nebo vedle něj na lůžku a byl bohatě obdarován.
Složení společnosti dostává nové dosud neznámé rysy. Vedle různě zámožného vesnického obyvatelstva se objevuje vrstva sídlící ve dvorcích a pohřbívána v jezdeckých nebo bojovnických hrobech. Na vrcholu jsou halštatská "knížata", jež sídlila na hradech a pohřbívána byla v mohylách.
RSS