Velký Blaník - bájné místo, kde bylo postaveno hradiště.
mladší doba halštatská a časná doba laténská. Jeho nejvýraznějším terénním reliktem je mohutný vnější val.
V letech 1940 a 1971 provedené výzkumy prokázaly datování do 6. a určitě také do 5. století. Prozkoumány byly dvě ve skále zasekané „chaty" s podezdívkou z kamenů, jedna s „přístavkem". Jejich rozměry dosahovaly 4,2 x 3 m a 6,5 x 8 m. Hradby opevnění o rozsahu 125 x 170 m s akropoli a předhradím dosahovaly šířky 4-5 m a výšky 2 metrů. Před nimi byl situován příkop. Nalezeno pět žulových žernovů řeckého typu.
Lokace: Louňovice Okres: Benešov, Středočeský kraj,
Období: Keltové
Literatura:
Vocel, J. E. 1868 (1866); Pravěk země České. Praha, s. 110;
Špaček, J. 1972: Příspěvek k pozdně halštatskému osídlení na Velkém Blaníku. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 13, s. 97-102;
Šolle, M. 1988: Halštatsko-laténské hradiště Velký Blaník. In: AR 40, s. 97-102;
Fröhlich, J. - Waldhauser, J. 1989: Příspěvky k ekonomice Keltů v Čechách (kamenictví a distribuce rotačních mlýnů). In: AR 41, s. 16-58., s. 31-33;
Sklenář, K. 1992: Archeologické nálezy v Čechách do roku 1870. Praha, s. 133-134;
Řehák, S. - Květ, R. 1993 (1995): Ptolemaiova Velká Germánie stále záhadou. In: Pravěk NŘ 3, s. 177-191, s. 190;
Bauerová, A. 1996: Keltové v Čechách. Praha, s. 23.
Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách 
