Popis čtyř nejdůležitějších keltských svátků
Čtyři největší keltské svátky
Imbolc
Beltine
Lughnasadh
Samhain
Imbolc
IMBOLC ohlašuje začátek druhé čtvrtiny roku. Tomuto období vládne irská bohyně Brighid, pramáti všech Keltů. Má trojí poslání: léčí a uzdravuje a je patronkou kovářství a poezie. Její jméno zaznívá také v pojmenování místní bohyně severní Británie – Brigantia. Brighid je po Patrikovi druhou svatou patronkou Irska.
Tento svátek se shoduje s dobou, kdy přicházejí na svět jehňata a ovce je kojí, což je ve skutečnosti základem významu slova Imbolc..
Beltine
Svátek BELTINE oslavoval jasnou polovinu roku a lidé ho vítali s nadšením. Přezimující zvířata mohla být vyhnána na pastvu. Beltine byl zároveň oficiálním počátkem období válečných tažení. Beltine = „Ohně boha Beli“. Bůh Beli byl rovněž nazýván Belenus – Zářící.
V předvečer Beltine byl v domě znovu rozděláván oheň. Tímto ohněm byly také zažehnuty dvě hranice a všechny domácí zvířata a lidé mezi nimi museli projít, aby se očistili od veškerých neduhů spojených se zimní polovinou roku. Polena z těchto ohňů se roznášela do každého domu a lidé jimi znovu zatápěli ve svých ohništích, předtím uhašených a vyčištěných. O zapalování májových ohňů dbali druidové.
Beltine představoval všechno to, čeho si církev příliš nevážila a co tradiční církevní slavnosti nápadně postrádaly – lásku, sex, tanec a zpěv. Snoubenci a zamilovaní se podle starého zvyku vydávali v předvečer svátku ve dvojicích do lesů, takže se máj stal symbolem sexuálního zasvěcování a milostných her. Není bez významu, že svátek Imbolc, který se konal o 9 měsíců později, býval spojován s rozením dětí.
Lughnasadh
Lughnasadh otevírá poslední čtvrtinu keltského roku. Svátek se odvozuje od pohřebních her, pořádaných irským bohem Lughem na počest jeho chůvy Tailiu; jeho jméno znamená „svazující povinnost Lughova“. Tailtiu byla pradávnou bohyní zemědělství, která prý zemřela při mýcení stromů, když chystala půdu pro obdělávání. V Irsku lidé očekávali toto období skutečně netrpělivě. Vždyť zatímco dosud přežívali ze zbytků z loňských žní, nyní se mohli radovat z dostatku. Lughnasadh zahrnoval čas žní, kdy všichni lidé pracovali na polích, aby pomohli sklidit obilí.
Svatby se po žních konaly velmi často, protože drobní vlastníci půdy mohli určit, zda-li si budou moci v nadcházejícím období ženitbu dovolit. S Lughnasadhem bývalo spojeno obětování býka. Součástí oslav bylo rovněž mnoho her. Tento svátek symbolizuje hlubší svazek země s jejím lidem.
Samhain
Svátkem SAMHAIN (walesky – Nos Cyn Calan Gauaf) začínala zimní polovina roku. Keltové věřili, že bohyně Cailleach, udeří kladivem do země a ta až do příchodu jarního dne Imbolc ztvrdne na kámen. Za noci Samhain se otevíraly brány do světa mrtvých a živí mohli hovořit se svými předky. Řada obyčejů spojených se svátkem všech svatých, příp. s Halloweenem, má však stále mnoho společného s dávnou vírou v dosažitelnost zemřelých v tento den. Předci bývali považováni za studnici vědění a moudrosti. Svátky Samhain a Beltine byly považovány za dny, ve kterých bylo možné překračovat meze pozemského bytí.
Ren
