Zásobní jámy jsou okrouhlého půdorysu, kónické (nahoru směrem k ústí se zúžují) nebo válcovité, kotlovité, popř. hruškovité.
Stěny mohou být vypletené, vymazané a vypálené (Mšecké Žehrovice I), dno vyložené kameny. Horizontální kůlové jamky pod ústím jsou dokladem dřevěného uzávěru jámy, použita k tomu mohla být i sláma.
Obsah jam mohl dosahovat až několika desítek hektolitrů (Radovesice: 0,5-40 hl). Obvykle se předpokládá, že tyto jámy sloužily k dlouhodobému uskladnění potravin bez přístupu vzduchu, zejména obilí; mohly v nich ovšem být uchovávány i jiné zásoby.
Průřez rekonstruovanou do země zahloubenou zásobnicí podle terénních pozorování v Radovesicích 6 (5. století). Povrch byl utěsnován dřevenou konstrukcí a kameny.
