Evropané jsou většinou potomci jen tří mužů, kteří žili v rozmezí 4000 let.
Genetická rozmanitost Evropy je podle nových analýz překvapivě malá, přestože Starý kontinent byl opakovaně osidlován z východu a národy se v průběhu staletí stěhovaly a promíchávaly i během válečných konfliktů, vzniku i rozpadu říší či států.
Ukázalo se totiž, že chromozomy Y většiny evropských mužů vedou k pouhým třem jednotlivcům, kteří žili v období přibližně před 3500 a 7300 lety. Jak je možné, že právě tyto tři linie se dominantně prosadily v Evropě, je zatím předmětem spekulací.
Češi mají nejvíce chromozomů Y společných se západní Evropou 35% podíl mutace M173, která je dominantní u Basků, Katalánců a Angličanů. Indoevropští nájezdníci se projevují 26% podílem mutace M17, která je nadpoloviční u Maďarů, Poláků a Ukrajinců. Nižší – 17% - je přítomnost mutace M170, která se silněji vyskytuje u Chorvatů, Laponců a Němců a nakonec nejmenší 9% podíl má u české populace mutace M172, která je nejsilnější u Turků.
Více: National Geographic
RSS