Významný nález zaznamenali archeologové z Regionálního muzea v Žatci v pískovně u Roztyl nedaleko Nechranické přehrady. Na sklonku února se jim podařilo odkrýt téměř 70 metrů dlouhou pohřební stavbu, takzvaný dům mrtvých.
Až dosud byly známy z území naší republiky pouze tři podobné objekty. Dva z nich pocházejí z vykopávek v Březně u Loun, třetí prozkoumalo žatecké muzeum v roztylské pískovně již v roce 1998.
Celkový pohled na plochu výzkumu (foto: P. Holodňák)
Letošní unikátní nález, druhý nejdelší svého druhu u nás, tvořily dvě řady kůlů, probíhající souběžně ve směru západ východ. Uvnitř dřevěné obvodové konstrukce široké asi tři metry byl navršen hlinitý násep o délce bezmála 66 metrů. Na východní straně na něj navazovala za kolmou příčkou jakási dřevěná svatyně či kultovní místo, opatřené širokým vchodem. Prostor o rozměrech asi 4,5 x 3 metry ohraničený dřevěnými sloupy byl patrně určen k nějakým obřadům, možná i pozorování nebeských těles. Z nitra stavby bylo možno sledovat např. východy Slunce nad dominantními body na obzoru. V úvahu by přicházely v tomto případě zejména charakteristické siluety kopců Českého středohoří, např. Rané či Milé.
Kamenná sekerka nalezená v základovém žlabu palisády (foto: L. Šebek)
Pod několik desítek metrů dlouhým hlinitým rovem byl umístěn jediný pohřeb. Nebožtík nebyl vybaven žádnými milodary a z jeho ostatků se dochovaly jen zlomky lebky a kosti nohou. V základech dřevěné svatyně byl nalezen pouze lidský zub a několik keramických střípků. A tak jediným typickým předmětem je kamenná sekerka z míst dřevěného "oplocení" při západním konci stavby. Určení doby, kdy objekt vznikl, napomůže snad tzv. radiouhlíková analýza zbytků spálené dřevěné konstrukce či lidských kostí. Dosud se má zato, že tyto "dlouhé domy mrtvých" byly budovány na samém počátku pozdní doby kamenné, tedy někdy po roce 4000 př. n. l. Výstavba takové gigantické "hrobky" mohla podle poznatků z Března u Loun trvat deseti lidem i několik měsíců!
Rekonstrukce vzhledu dlouhé pohřební mohyly podle výzkumu v Březně (podle I. Pleinerové)
Podobné pohřební monumenty, řadící se k tzv. nemegalitickému okruhu památek, jsou známy např. z jižní Anglie, Bretaně, severního Německa a Polska. Doposud se zdá, že dlouhé pohřební mohyly z Čech by mohly patřit dokonce mezi nejstarší v Evropě. Na vědeckém zhodnocení objevu budou pracovníci žateckého Regionálního muzea spolupracovat s Archeologickým ústavem v Praze a dalšími institucemi.
PhDr. Petr Holodňák, archeolog muzea
Zdroj: Muzeum Žatec
Žatečtí archeologové odkryli pohřební stavbu z doby kamenné
02.03.2007 - 16:11, autor: ČTK.
Litvínov (Mostecko) - Významný nález zaznamenali archeologové z Regionálního muzea v Žatci na Lounsku. Na sklonku února se jim podařilo odkrýt téměř 70 metrů dlouhou pohřební stavbu, takzvaný dům mrtvých. Určení doby, kdy objekt vznikl, by měla napomoci radiouhlíková analýza zbytků spálené dřevěné konstrukce či lidských kostí. Dosud se má za to, že tyto stavby byly budovány na samém počátku pozdní doby kamenné, tedy po roce 4000 před naším letopočtem, informoval o tom archeolog žateckého muzea Petr Holodňák.
Pohřební stavbu archeologové odkryli v pískovně u Roztyl nedaleko Nechranické přehrady na Chomutovsku. "Až dosud znali odborníci na území naší republiky pouze tři podobné objekty. Dva z nich pocházejí z vykopávek v Březně u Loun, třetí prozkoumali žatečtí archeologové v roztylské pískovně již v roce 1998," uvedl Holodňák.
Letošní unikátní nález, v tuzemsku druhý nejdelší svého druhu, tvořily dvě řady kůlů, probíhající souběžně ve směru západ východ. Uvnitř dřevěné obvodové konstrukce široké asi tři metry byl navršen hlinitý násep o délce bezmála 66 metrů. Na východní straně na něj navazovala za kolmou příčkou dřevěná svatyně či okultní místo, opatřené širokým vchodem.
"Pod několik metrů dlouhým hlinitým rovem byl umístěn jediný pohřeb. Nebožtík nebyl vybaven milodary a z jeho ostatků se dochovaly jen zlomky lebky a kosti nohou. V základech dřevěné svatyně archeologové našli lidský zub a několik keramických předmětů. Jediným typickým předmětem je tak kamenná sekerka z míst dřevěného oplocení při zadním konci stavby," doplnil Holodňák.
Podobné pohřební monumenty, řadící se k takzvanému nemegalitickému okruhu památek, jsou podle něj známy z jižní Anglie, Bretaně, severního Německa či Polska. "Na vědeckém zhodnocení objevu budeme spolupracovat s Archeologickým ústavem v Praze a dalšími institucemi," dodal.
Právě pracovníkům Archeologického ústavu, kteří zkoumají podzemí Žatce, se už také podařily významné objevy. V září 2005 to byly například části sošky nejspíš z konce 10. století, která s největší pravděpodobností představuje slovanského pohanského bůžka.
Žatec je po Praze druhým nejvýznamnějším tuzemským archeologickým nalezištěm raného středověku. Při průzkumu podzemí odborníci odhalili, že Žatec byl v první polovině 11. století sídlem Přemyslovců. Uvnitř bývalého knížecího paláce badatelé odhalili pozůstatky přemyslovského knížecího dvorce. Vedle Pražského hradu a Budče u Kladna je to tak třetí doložené sídlo Přemyslovců.
Zdroj: Zdroj: ČTK, ČT24
V PÍSKOVNĚ U ROZTYL BYL OBJEVEN UNIKÁTNÍ PRAVĚKÝ HROB
Archeologickou sbírku Regionálního muzea v Žatci obohatil na počátku října 2006 nález unikátního pravěkého hrobu, jenž byl prozkoumán v pískovně nedaleko obce Roztyly poblíž Nechranické přehrady. Pracovníci muzea, kteří sledují zdejší těžbu již od roku 1997, zde učinili v minulosti řadu pozoruhodných objevů, avšak nově odrytý hrob nemá mezi dosavadními nálezy obdoby. U skrčené mužské kostry byly za zády umístěny dvě nádoby tzv. baalberské kultury. Podobných pohřbů je na celém území Čech doposud známo jenom velmi málo. Podle nalezené keramiky lze uložení nebožtíka do země datovat zhruba do doby po roce 3800 př. n. l.
Ještě předtím, než bude možno říci k nálezu další podrobnosti, musí být provedena antropologická analýza vyzvednuté kostry a laboratorní sestavení dvou nádob, která se rozpadly na desítky zlomků. Ze vzorku dochovaných kostí bude provedeno rovněž datování pomocí tzv. radiouhlíkové metody,která by měla prozradit absolutní stáří nálezu. Na odborných expertýzách se v současné době již pracuje.
Petr Holodňák, archeolog muzea
Pracovníci žateckého muzea R. Holodňáková a J. Holštajn odkrývají v pískovně v Roztylech téměř šest tisíc let starý hrob tzv. baalberské kultury z období staršího eneolitu. (Foto: Libor Šebek)
ROZTYLY - předpolí těžby štěrkopísku
I v roce 2004 byla uzavřena smlouva o archeologické činnosti s firmou AGKV s.r.o., jejímž předmětem je dohled nad skrývkami ornice v předpolí rozsáhlé pískovny na katastru obce Roztyly a záchrana narušených archeologických objektů. Skrývky byly sledovány od dubna 2004. Na východním okraji obce byl zjištěn a prozkoumán zahloubený objekt - tzv. hliník, který je zlomky keramiky datován do období kultury s lineární keramikou (mladší doba kamenná - 5. tisíciletí př.n.l.). Jáma, která původně sloužila k dobývání jemné hlíny (tzv. spraše) měla značnou hloubku a obsahovala kromě střepů nádob také štípané kamenné nástroje a zlomky zvířecích kostí.
Dále došlo k výzkumu dvou zjištěných kostrových hrobů kultury se šňůrovou keramikou ze sklonku pozdní doby kamenné (eneolitu).
snímky z výzkumu hrobů z pozdní doby kamenné v pískovně v Roztylech v roce 2003
Lokalizace : Okres: Louny | Ústecký kraj
Období: Pravěk | Eneolit
