Štíty samotné se zhotovovaly ze dřeva, potahovaly se kůží a pro zpevnění okovávaly železnými součástmi
- loďkovité nebo pásové puklice zpevňovaly středové žebro štítu, k němuž byly připevněny železnými nýty, okraj zpevňovalo okrajové kování. V našich nálezech se dochovávají pouze tyto železné součásti štítů, na některých lokalitách ve výjimečně příznivých podmínkách (např. eponymní lokalita La Tene, patrně místo, kam byly přinášeny oběti bohu či bohům jezera) byly nalezeny štíty celé. Tvarově zcela korespondují se štíty, které známe z ikonografických pramenů - např z vyobrazení bojujících Galů na pergamonském oltáři v Malé Asii nebo na skulptuře héroa z německého Glaubergu.
Skulptura keltského válečníka z Montdragonu v jihovýchodní Francii (podle A. Rapina)
Největší vypovídací hodnotu však mají dochované artefakty, jako je štít z eponymní lokality La Téne (podle A. Rapina).
Kamenná silně stylizovaná plastika knížecí mohyly u Glaubergu (podle O.-H. Freye a F.-R. Hermanna)
