V době, kdy vyrůstala Velká čínská zeď, zde vládli Keltové. Kam se za nimi v Česku vydat?
Kde u nás najít tajemné keltské svatyně a menhiry, poradí nedávno vyšlý průvodce Keltové v Čechách. Rozhovor s naším dlouholetým spolupracovníkem Jiřím Waldhauserem.
Poslední vědecké objevy v ní představuje archeolog Jiří Waldhauser. Více o pravěku (nejen keltském) na našem území si přečtěte v IN magazínu Hospodářských novin ve středu 10. dubna.
Jiří Waldhauser, akademický pracovník teplického muzea a královéhradecké univerzity, se keltským osídlením na území Česka zabývá už dlouhých 44 let. Před Vánoci mu na toto téma vyšla kniha Keltové v Čechách, která mapuje 150 míst kdysi keltských Čech.
Archeolog a "keltolog" pojal svou knihu jako průvodce, v níž představuje i nejnovější, veřejnosti dosud málo známé objevy z posledních let.
Co nového najdou čtenáři ve vašem „keltském bedekru“? Vyšel v edici turistických průvodců.
Civilizace Keltů v Čechách sice zářila v době, kdy se stavěl Parthenon v Athénách, když se ze základů zvedala čínská zeď a vlastně stálo všech sedm divů světa, zatímco u nás – téměř na periferii tehdejšího kulturnějšího světa – se nad zemí zachovaly jenom nepatrné viditelné útvary. Přesto za návštěvu tato keltská zážitková místa stojí.
Pokouším se přesto kromě „měst“ (keltských oppid), dále ohražených čtvercových kultovních shromaždišť, ale i pramenů, jeskyň, bizarních přírodních útvarů a míst těžby nerostných surovin čtenářům ukázat i struktury skryté pod zemí. Například virtuální procházku jednotlivými hroby na pohřebišti Keltů nebo návštěvu domu se zanechaným houbovým pokrmem.
Jak najdou poutníci za Kelty těch 150 míst?
Vždy podle uvedeného GPS, někde navíc i podle další situační skicy, ale s tou novinkou, že na nich čtenáři najdou i číslovaná zastavení na jednotlivých vybraných lokalitách. Na národní kulturní památce oppida Závist jich je hned dvacet.
Nestane se knížka vnadidlem pro rabování keltských lokalit amatérskými hledači s detektory kovů?
Pokud bude v tomto směru nadále existovat sterilní česká legislativa, nezbývá nic jiného, než převést vlasteneckou povinnost ochrany keltských památek doslova na každého občana republiky. Při pouhém spatření hledače s detektorem v terénu by měl ihned volat policii s tím, že jde o krádež státního majetku v řádech tisíců až milionů. Nicméně předtím by měl každý občan přesně vědět, kde se vlastně památky po Keltech nacházejí.
S kolika novými lokalitami civilizace Keltů se čtenář může v knížce seznámit?
Takových, o kterých neměla veřejnost ani ponětí, je necelá čtvrtina z celkových 150. Mnohdy jde o zcela nové archeologické objevy, které přibližně 800 činných archeologů zveřejnilo jen v minulém desetiletí. Často šlo o tzv. záchranné výzkumy, tedy ty, jejichž náklady hradili investoři různých staveb.
Co považuje za aktuální nejvýznamnější počiny, resp. archeologické objevy v prostoru českých Keltů?
Z terénních vykopávek ty na hradišti Vladař, dále stovku keltských hrobů z průmyslové zóny z Prosmyk na Litoměřicku, objev „žabích gurmánů“ v Konejlově jeskyni, horské Kelty od šumavské říčky Křemelné nebo zjištění pravděpodobného oppida nebo castella v Bechyni.
