Železné pérové nůžky sloužily zejména ke stříhání vlny ovcí.
Pérové nůžky s týlem tvaru omega a s čepelemi s oblým týlem; špičky čepeli odlomeny. Délka 166 mm; hmotnost 43,5 g, nález Bězdědovice
Pérové nůžky s týlem tvaru omega a s čepelemi s oblým týlem, ve dvou fragmentech; konce čepelí odlomeny. Délka 168; hmotnost 46,5 g, nález Bězdědovice
Oba zachované exempláře z Bezdědovic náleží do skupiny nůžek s obloukovitým týlem tvaru omega o délce 168 a 166 mm. Tyto pérové nůžky patří také do okruhu keltských vynálezů a jejich vývoj lze sledovat od časné doby laténské (LT A - 5./4. stol. př. n. 1.) až v podstatě do současnosti. Někdy se v hrobech vyskytnou společně s břitvami a jsou proto řazeny do skupiny toaletní výbavy jednotlivce.
Chronologicky starší jsou nůžky s U-týiem, tvaiy s omega týlem se objevují až od střední doby laténské a jsou pak charakteristické pro mladší až pozdní dobu laténskou (LT C/D - 2. až 1. stol. př. n. l.) a jejich délka dosahuje 16-30 cm. Kromě nálezů na oppidech a sídlištích se často objevují i v hromadných nálezech železných předmětů.
