Malá sídliště - s jednou usedlostí, ale pravděpodbně s několika málo domácnostmi, nazývaná dvorce, plocha řádově desetin hektaru.
Zástavba: nadzemní kůlové, hrázděné a srubové domy, menší kůlové stavby (seníky, špejchary), polozemnice, přestřešené pece, zahloubené zásobnice na obilí, výrobní objekty a pyrotechnická zařízení, studny, hliníky.
Lehké opevnění palisádou.
Droužkovice - laténský dvorec
1. Palisáda; 2. Předpokládaná palisáda; 3. Příkop; 4. Objekty z 5. století; 5. - 6. Objekty a hroby jiného stáří než keltského; 7. Kůlové jamky; 8. - 10. Sondáže; Podle Smrže 1996
Dvorce (HD–LT A); HD zhruba 650-460/50 př. Kr., Lt A - zhruba 460/50-400 př. Kr.
Nacházejí se v jižních, západních a středních Čechách
rovinnaté polohy, terasy velikost cca 1-2 ha, palisáda, příkop
analogie v Bavorsku (Herrenhofe)
Nálezy: Droužkovice 
, Nemětice , Nadryby , Poříčany , Praha-Hloubětín , Praha-Podhoří , Krašovice , Modlešovice , Říkov , Skupice , Tuchlovice ,
Sídla elity:
- kontrola komunikací
- fortifikace
- symbolický význam
Možná definice - Hrazené rovinné areály - dvorce
Jako dvorec se označuje samostatná, izolovaně umístěná sídelní jednotka (tedy nikoli usedlost v rámci sídliště) vyznačující se ohrazením (definice: Venclová 2000a). Ohrazení mělo nejčastěji patrně pravoúhlý tvar a obsahovalo vnitřní zástavbu obytných a výrobních, příp. i jiných objektů. Dvorce byly budovány již v době halštatské a v době laténské zřejmě již od LT B1-B2, i když takových příkladů je dosud známo málo (Tuchlovice). Na přelomu LT C1/C2 vznikl čtyřúhelníkový ohrazený areál - dvorec s dřevěným ohrazením v Mšeckých Žehrovicích I. Budování dvorců ve větší míře je však charakteristické až pro období LT C2-D. (podle Venclové 2008)
Zdroje:
Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách
Čižmářová, J.: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku
Venclová, N. ed. 2008 (2008a): Archeologie pravěkých Čech 7. Doba laténská. Praha.
