Z propasti času vykoukla figurka, která svým uměleckým zpracováním až bere dech.
Nález z doby kamenné. Hlava kozlíka nemá v Evropě obdoby
Hlava kozlíka na svých více jak 6000 let nevypadá. Umělecké ztvárnění je doslova hravé a natolik nadčasové, že až připomíná současnou komiksovou postavičku.
V roce 2011 byl proveden záchranný archeologický výzkum při výstavbě infrastruktury pro kolonii rodinných domků. Při něm se zjistilo osídlení od mladší doby kamenné až do raného středověku. O rok později přišel při výzkumu rodinného domu objev zoomorfní plastiky kozla. Nález, který je v posledních desetiletích pro středoevropskou archeologii jedinečný.
Když archeologové v roce 2011 vstoupili v Třebosicích na pozemky, kde dnes již stojí rodinné domy, netušili, jaký poklad tady země vydá. Ze základů rodinného domu vykoukla znovu na svět keramická hlava kozlíka, kterou zde zanechal před více jak 6000 lety pravěký obyvatel Třebosic. O jak unikátní nález jde, svědčí fakt, že je z této epochy jedním z mála takto dochovaným a umělecky zpracovaným artefaktem svého druhu ve střední Evropě. Neuvěřitelné umění „Stylisticky a výtvarně odpovídá kultuře lengyelské, nazývané také Kultura s moravskou malovanou keramikou. Podle určené datace pochází z přelomu neolitu a eneolitu, tedy mladší a pozdní doby kamenné. To je doba řádově 4200 let před naším letopočtem," říká objevitelka sošky, archeoložka Východočeského muzea v Pardubicích Kristýna Bulvová.
Plastika kozlík je unikátním, ale ne jediným nálezem, který archeologové v Třebosicích učinili. V Třebosicích se našly části tkalcovského stavu nebo zbytek přeslenu. Šlo o provrtané kameny, které u stavu sloužily jako závaží. Zbytky stavu byly ze dřeva a nedochovaly se. Našla se také pazourková jádra, nebo broušená industrie neboli části opracované kamenné nástroje. Zajímavost pro Třebosice je, že všechny broušené nástroje se našly poškozené, přičemž většinou šlo o další zpracování. "Většinu nástrojů po svém prvotním užití lidé tehdy upravili k dalšímu užití," vysvětluje Kristýna Bulvová. Našla se i ruční drtidla na obilí, která dokládají pěstování obilí a v nezměněné podobě se někde na světě používají dodnes. V Třebosicích se jich našlo třináct. O zemědělství svědčí také pozůstatky srpků s pazourkovým ostřím, o chovu zvířat zase nálezy kostí zvířat. Dokladem lovu by mohla být zase čelist bobra.
Autor fotek: Archiv Východočeského muzea Pardubice
Více na: denik.cz
