Lughanasad - jeden ze čtyř hlavních keltských svátků. Lughnasad byl slaven na počest boha Lugha, Luga vždy 1. srpna.
Lugnasa - Lugovy slavnostní hry se konaly vždy 1. srpna, zřízeny na počest nevlastní Lugovy matky Tailtiu. Lugnasa - slavnost přede žněmi, bývalo zvykem upéci pár malých chlebů, které byly požehnány. Dalším zvykem bylo konání svatby, Lugova svatba, svatba na rok, na zkoušku, které mohlo být po roce rozvázáno.
LUGHNASAD oslavoval začátek sklizně. Uzavíralo se"manželství na zkoušku", často se nechal připouštět dobytek – šlo o dobou plodnosti. Oslavy Lughnasadu pojal samotným bůh Lugh jako pohřební hostinu nevlastní matky Tailtlu, která se obětovala při zúrodnění irských plání. Bůh Lugh byl znám jako patron všeho umění a řemeslníků. Je ale také zručný válečník - střelec a vrhač kopí, i básník, druid a ranhojič. Nejdůležitějším bylo poděkování za sklizenou úrodu. Zvykem je utváření postav z posledního dožínkového snopu, v němž byl přes zimu uchován obilný duch. Tvar postavy vychází z kvality úrody. Velká úroda znamenala pannu, chudá sklizeň babici, bohyni Cailleach- pak bylo třeba ji prosit o shovívavost. Věnce z obilných klasů, symbol plodnosti, hojnosti a prosperity byly používány také jako ozdoba domů, aby se tyto vlastnosti zajistily i pro jejich obyvatele. Lugh [lú] znamená jasný, zářící (podle mýtů z Lughovy tváře vycházela taková záře, že z ní bylo možno oslepnout). Jméno boha je snad odvozeno od keltského označení pro vránu či havrana - dle pověsti tito ptáci informují Lugha o dění na světě… (viz Keltský kalendář)
