Snad nejznámější nález spojovaný s touto obcí je pozdnělaténský depot, na katastru obce se však nachází řada dalších významných laténských nalezišť (především sídlištního charakteru, ale i hrob a ojedinělý nález mince).
Celá rozsáhlá lokalita, ležící na vyústění spojnice mezi Hanou a malou Hanou, byla v tomto období intenzívně osídlena - po celé její délce (asi 3 km) stála řada menších zemědělských usedlostí v poměrně velkých (několik set metrů) vzdálenostech od sebe, což je zajímavé zjištění oproti řadě jiných laténských sídlíšť, kde bývá poměrně značná kumulace staveb na větší ploše. Obyvatelé ptenských usedlostí patřili k širšímu zemědělskému zázemí nedalekého (vzdušnou čarou 8 km vzdáleného) oppida na Starém Hradisku.
Předměty (jantarové a skleněné perly, bronzové kroužky s nálitky, bronzové kroužky s lidskými postavami a závěsky v podobě boty a lidské nohy), které byiy společně uloženy jako depot poblíž Ptení, byly původně patrně používány jako amulety. Záhy po vyzvednutí byl celek rozdělen na tři části, které byiy předány do sbírek muzeí v Praze (A), Brně (B) a Vídni (C) (podle M. Čižmáře).
