Keltoi 1994-2017

Keltové, doba laténská - Encyklopedie KeltůKeltové, doba laténská - Encyklopedie Keltů

    Bona - bašta Bójů

    Bona - bašta Bójů

    V období mezi koncem 5. a počátkem 4. století př. n. l. přešly velké skupiny Keltů v několika vlnách Alpy. Jejich příchod změnil rámec populace v celé severní Itálii a nejenom to. Brennovi Senoni, jak uvádí antické zdroje, dokonce vyplenili v roce 387 př. n. l. Řím.
    Kolem roku tedy 350 př. n. l. Felsinu obsadil keltský kmen Bójů. Obchod se zastavil, etruské město padlo, stala se z něj bójská Bona, tedy "osada", "základna", "bašta".

    Pokračovat ve čtení

    Bona - bašta Bójů, 2. díl

    Bona - bašta Bójů, 2. díl

    II. Jak se Bójové dostali do Itálie
    Podle římského historika Tita Livia Keltové přišli v několika skupinách. Ty překračovaly Alpy postupně jedna za druhou, a také různými směry. Samotný název „Alpy“ je vlastně obecné označení velehor, který pochází z keltského výrazu „alp“, což znamená „vysoké horstvo“. Belovesus, který celý přesun zahájil, měl s sebou pouze Insubry, kteří byli v Itálii první.

    Pokračovat ve čtení

    Bona - bašta Bójů, 3. díl

    Bona - bašta Bójů, 3. díl

    III. Zánik Galie Předalpské a archeologické nálezy
    Území Bójů, jejichž populace byla podle historických zdrojů rozdělena na 112 kmenů, se v Předalpské Galii táhlo směrem na západ až k Parmě, směrem na východ se dotýkalo starobylé cesty Utis (Montone nebo Ronco Bidente) a směrem na sever dosahovalo až k Pádu.

    Pokračovat ve čtení

    Bořitov

    Jestli se prvotní zájem archeologů obracel k památkám jednak atraktivním a jednak významným pro stanovení chronologické posloupnosti, totiž k pohřebištím, a zároveň registroval monumentální stopy lidské činnosti v podobě hradišť či mohyl, výzkum sídlišť, tedy vesnic, zůstával dlouho na okraji zájmu.

    Pokračovat ve čtení

    Černov - Hradisko

    Černov

    Hradisko na jižním okraji Drahanské vrchoviny je známo již od 80. let 19. stol., díky nálezům typické keramiky bylo však považováno za slovanské. Teprve později byly zde nalezeny i střepy z laténského období a lokalita byla označena jako oppidum - avšak rovněž mylně.

    Pokračovat ve čtení

    Češov

    Hradiště o rozloze zhruba 34 hektarů s akropolí, předhradím a zvláštním opevněním pramene, zvaně Prasečí rynk, bylo v souvislosti s až 14 m vysokými valy označeno za „nejmohutnější v Čechách".

    Pokračovat ve čtení

    Související články

    Dárci, sponzoři, dobrovolníci

    Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.

    Keltoi je členem

    exarc-logocas-logo