Keltové.cz - Encyklopedie Keltů

Čtyřúhelníkové ohrazení, rozloha kolem 1 – 2,5 ha

Zemní násep s převýšenými rohy a palisádou na koruně a příkop (ve tvaru V) a jsou dvě možné interpretace:
1. sídlo elity
2. kultovní areál

Viereckschanze

Příklady: Mšecké Žehrovice, Ludéřov, Kokrdov, Třebsko I a II, Skřipel, Markvartice, Bělčice, Kuče,  Hradiště u Malovic, Rakovice

049 1w

 Rozšíření čtyřúhelníkových valů v Evropě

Čtyřúhelníkové valy - Viereckschanze - znaky:
vymezení obdélníkovitého až čtvercového prostoru o výměře zhruba mezi 5 000 až 25 000 ctverečními metry, přímočarý běh valu sypaného na původní půdní horizont bez jakékoli vnitřní konstrukce se zašpičatělým příkopem, převýšená nároží, vchod s kůlovou konstrukcí (není nikdy orientovaný severním směrem) s nepřerušeným příkopem před ním, poloha na strategicky neexponovaném místě, často na okraji ekumeny regionu, specifická vnitřní zástavba, výhradně 3./2. století př. n. l., např. Mšecké Žehrovice, Markvartice, Ludéřov

PhDr. Jiří Waldhauser, CSc., Encyklopedie Keltů v Čechách

Rozšířený názor, že jsou to svatyně s obětními šachtami a chrámky v současné době ustupuje mínění, že jde o opevněné obytné dvorce, přesto však je lze sotva považovat za běžná sídla. Spíše můžeme předpokládat, že je obývali jedinci či skupiny výjimečného postavení - mohli to být jistě velmoži či druidové; tomu by konečně odpovídaly i některé nálezy, jimž můžeme přiřknout kultovní charakter (např kamenná hlava héroa ze Mšeckých Žehrovic, dřevěné plastiky jelenů z Felbach-Schmiedenu v Badensku-Würtembersku apod.).
PhDr. Jana Čižmářová, Keltové na Moravě

Uvažované lokality: , , , , , Podmoky - ohrazený areál, Viereckschanze? , Hradiště u Malovic - Viereckschance, , , , ,