Od 4. září 2017 prováděli archeologové Muzea města Ústí nad Labem záchranný archeologický výzkum na pravěké polykulturní lokalitě na katastru zaniklé obce Hrbovice na Ústecku.

Na ploše asi dvou hektarů, kde má v mírném svahu nad Ždírnickým potokem v budoucnu vyrůst nová skladovací hala, bylo po skrývkách ornice zjištěno rozsáhlé pravěké sídliště a menší kostrové pohřebiště z pozdní doby kamenné (eneolitu) a též sídliště z mladší až pozdní doby bronzové. Naprostá většina sídlištních objektů (kůlových, zásobních, odpadních a těžebních jam) zachycených v dolní jižní části plochy patří kultuře nálevkovitých pohárů (cca 3800 – 3350 př. Kr.).
Několik sídlištních objektů by podle předběžného určení mohlo náležet i kultuře michelsberské, která je o něco málo starší a částečně současná s nejstarším stupněm kultury nálevkovitých pohárů.
Nejvýznamnějším objevem v jižní části plochy je však středně velké kostrové pohřebiště datované do mladší fáze kultury se zvoncovitými poháry (cca 2500 – 2300 př. Kr.). Zdokumentováno je min. 13 hrobů s četnými keramickými milodary v podobě mís a džbánků. Ve dvou z nich se našla i výjimečná lukostřelecká výbava. V jednom z hrobů byla kostra muže ve skrčené poloze na levém boku. Kromě mísy a dvou džbánků byly za zády mrtvého nalezeny tři pazourkové hroty šípů, jeden větší pazourkový hrot oštěpu a na levém zápěstí vzácná kamenná nátepní destička, která chránila ruku před úderem tětivy. Ve druhém mužském hrobě bylo kromě mísy devět pazourkových hrotů šípů, zřejmě původně poskládaných v toulci, na hrudi pak měl zemřelý dva zdobené kostěné lukovité závěsky.

V horní severní části se po skrývkách objevily sídlištní objekty z období lužické kultury. Ta spadá do mladší až pozdní doby bronzové, tedy zhruba 1 300 až 800 let před naším letopočtem.

hrbovice 1w hrbovice 2

Zdroj: Muzeum města Ústí nad Labem a článek v idnes.cz