Keltoi 1994-2017

keltKeltové, doba laténská - Encyklopedie Keltů

Bořitov

Jestli se prvotní zájem archeologů obracel k památkám jednak atraktivním a jednak významným pro stanovení chronologické posloupnosti, totiž k pohřebištím, a zároveň registroval monumentální stopy lidské činnosti v podobě hradišť či mohyl, výzkum sídlišť, tedy vesnic, zůstával dlouho na okraji zájmu.

A přece především on může přinést odpovědi jak na otázky o běžném, všedním životě obyvatel, tak na širší otázky o stavu zemědělství, řemesel či obchodu. Ve 2. polovině a zvláště pak ke konci 20. stol. byla zkoumána na Moravě dílčím způsobem řada keltských vesnic (Mistřín, Mušov, Ptení, Strachotín, Velké Hostěrádky) a jedna z nich, u Bořitova v oblasti Boskovické brázdy, byla prozkoumána zcela. Rozsahem i charakterem zástavby jde o celkem běžnou osadu ze závěrečného období keltského osídlení Moravy bylo zde prozkoumáno 15 zahloubených chat typické podoby, totiž obdélníkového půdorysu cca 3x5 m, se sedlovou střechou nesenou kůly na středové ose; kromě nich pak byly zjištěny i doklady nezahloubených domů, výzkum však nepřinesl dostatek poznatků pro to, aby mohla být přesvědčivě a především zodpovědně rekonstruována jejich podoba. Nálezy získané výzkumem bořitovského sídliště jsou velmi bohaté a vymykají se běžnému standardu jiných keltských vesníc. Kromě keramiky a předmětů denního užití zde byly nalezeny i pozůstatky luxusnějších předmětů, jako jsou importované bronzové nádoby či keramická vinná amfora, prsten s očkem pro gemmu, jež byla podložena zlatou fólií; kromě těchto dokladů dálkového obchodu je zde řada předmětů pocházejících zjevně z bližšího i vzdálenějšího okolí jižní Morava, východní, střední a severozápadní Čechy); zajímavé jsou nálezy jantarové suroviny, naznačující spojení s Pobaltím; významná je větší koncentrace různých nástrojů a dokladů intenzivního provozování řemesel. Z toho lze vyvodit, že lokalita v regionu hrála nepochybně velmi důležitou roli (patrně díky své poloze - strategické místo na komunikaci spojující Moravu s Čechami, stejně jako na východní větvi tzv. Jantarové stezky - dálkové spojnice Baltu s Adrií; důležitá byla jistě i nevelká - 20 km vzdušnou čarou - vzdálenost od oppida na Starém Hradisku a v neposlední řadě i nedaleké surovinové zdroje v kopcích Drahanské vysočiny). Poslední názory naznačují (velmi opatrně) možnost rovnítka mezi touto keltskou vesnicí a jedním z keltských sídel, uváděných na mapě Velké Germanie Klaudia Ptolemaia, snad Strevintou.

PLG_CONTENT_SHOWTAGS_TITLE Bořitov , J. Čižmářová

Dárci, sponzoři, dobrovolníci

Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo