Keltoi 1994-2017

keltKeltové, doba laténská - Encyklopedie Keltů

6.01 Svatyně | Stonehenge v Českém ráji

Keltové pod Troskami. Archeologický výzkum potvrdil, že u dvou skalních věží, v době, kdy ještě nestál hrad Trosky, měli Keltové ve 2. století př. n.l. svatyni a pravděpodobně podle polohy Slunce v úžlabí mezi věžemi určovali den slunovratu.

Archeologové objevili první keltskou svatyni v Česku. Pravděpodobně se nacházela mezi dvěma skalisky, na kterých později vznikl hrad Trosky.
Blížil se slunovrat a skupinka Keltů, menších zavalitých chlapíků, spěchala. Přes rokle a hustými lesy se prodírali co nejrychleji na planinu poblíž dvou skalních věží. Od středověku na tomto útvaru stojí hrad Trosky. Tehdy, ve druhém století př. n. l., pozorovali Keltové z planiny východ Slunce v den slunovratu. Zářivý kotouč totiž vychází přesně v úžlabí mezi dvěma skalními věžemi.
Silueta vrchu s výraznými sopečnými sopouchy Keltům patrně sloužila jako pradávná astronomická observatoř a pravděpodobně zde probíhaly také kultovní obřady. S trochou nadsázky lze říci, že šlo o jakési Stonehenge v Českém ráji.

Jenom šperky a keramika

Důkazy? "Na úpatí jednoho skaliska, na kterém od středověku stojí věž zvaná Baba, jsme našli množství luxusní malované keramiky, skleněných a jantarových šperků," říká PhDr. Jiří Waldhauser, archeolog Muzea Mladoboleslavska. Přitom nikde v okolí nejsou stopy po osídlení, pohřebišti nebo zemědělské činnosti Keltů. Keramiku a ozdoby mohli při svých obřadech používat keltští kněží - druidové.
Další indicií pro hypotézu, že šlo o svatyni a observatoř, je rozsáhlá planina na dohled od Trosek. Plochu o rozloze 180 hektarů obklopovaly v době Keltů valy a palisáda. Pokud by šlo o útočiště nebo hradiště, zůstaly by zde nejspíše hroty šípů, pozůstatky nástrojů nebo stopy po základech staveb.
Nic takového se na planině ale nenašlo. Jen střepy z keramických nádob a zbytky zetlelého dřeva z palisád. "Předpokládám, že právě odtud v den slunovratu pozorovali Slunce," říká archeolog Jiří Waldhauser a dodává: "To je zatím pracovní hypotéza, samozřejmě je nutné doložit ji podrobným paleoastronomickým výzkumem."
Žádné osídlení ani pohřebiště, ale jen a pouze luxusní keramiku nebo šperky nalezli archeologové přibližně na deseti místech v oblasti Českého ráje. Například pod skálou Sokolka leželo v jednom úzce vymezeném prostoru množství střepů. "Máme archeologické důkazy, že sem předměty dopadaly z nejvyššího místa svislé skalní stěny," říká odborník.


Skála Sokolka. Na jejím úpatí nalezli archeologové keramické střepy z keltského období. Misky a jiné nádoby byly prokazatelně shazovány z vrcholku skály. Archeologové předpokládají, že se na skalním temeni nalézalo prastaré obětiště.



Když člověk vystoupí na temeno skály, spatří jenom mělkou prohlubeň a žlábek směřující po stěně kolmo k úpatí Sokolky. Cokoliv odtud hodíte dolů, spadne na místo, kde ležely střepy z keramiky. Není příliš obtížné představit si na vrcholku skály druida, který provádí obřady a odevzdává keltským bohům obětiny uložené v nádobách.
"Uvažujeme o biologickém rozboru vzorků horniny ze skalní rýhy, zjistíme tak, zda neobsahuje například mikroskopické částečky krve," poznamenává archeolog.

Sluneční kámen

Největší překvapení ale čekalo na odborníky v jeskyni nedaleko hradu Kost v údolí jménem Plakánek. Během vykopávek zde doktor Waldhauser společně se svými kolegy zcela náhodou zpozoroval velmi neobvyklý úkaz.
Ve večerních hodinách, přesně 21. března a 23. září, tedy ve dnech rovnodennosti, pronikají sluneční paprsky vchodem do jeskyně a několik minut osvětlují nejvyšší vrcholek přibližně metr vysokého kamene. V jinou roční dobu k tomuto úkazu nedochází.

Kromě slunečního kamene našli archeologové pod nánosem hlíny úlomky z rozbité mísy. Pozůstatky menší misky objevili v rohu jeskyně, poblíž výklenku ve stěně.
Sloužily druidům ke kultovním obřadům nebo si v nich jenom smáčeli ruce? Nevíme. Jisté je, že z jeskyně míří úzká puklina až na povrch skalního masivu. Tento přirozený komín mohl sloužit k vysílání kouřových signálů, že nastal okamžik rovnodennosti.
Hezká představa. Ale podaří se ji někdy prokázat? Doktor Waldhauser se zabývá studiem keltské civilizace několik desetiletí a ví, že přinést hmatatelný důkaz třeba o rituálech je někdy nemožné. Mnohé podle něho může osvětlit etnologie, věda zabývající se studiem národů a jejich kultur. Svoje by měla říct také religionistika, věda zkoumající podstatu a vznik náboženství.

Český ráj posvátnou krajinou Keltů?

Naprostá absence sídlišť, pohřebišť a zemědělských ploch z období keltské civilizace přivedla doktora Waldhausera k otázce, proč se Keltové v bizarní krajině s pískovcovými skalními městy, úzkými roklemi a vulkanickými kužely vlastně zdržovali.
Jako zdatní řemeslníci ovládající výrobu a zpracování železa, ozdobných emailů, skla a keramiky, zde přece neměli dostatek nerostných surovin. Také půdy vhodné pro zemědělství není nazbyt. Nad územím dnešního Českého ráje tehdy šuměl jenom hluboký les převážně dubů, habrů a borovic.
"Písemné zprávy antických kronikářů uvádějí, že obtížně přístupné a divoké lesy využívali Keltové jako posvátné háje," říká doktor Waldhauser. V tajemném a intimním šeru se odehrávaly soudy, poradní shromáždění kmenové elity a meditace. Lze předpokládat, že Keltové považovali posvátný háj za území patřící nadpřirozeným bytostem. Tedy za místo nedotknutelné a přístupné jenom hrstce zasvěcených osob. Pohřbívat mrtvé nebo zabydlovat takové lokality proto velmi pravděpodobně nebylo přípustné.
Význam posvátných lesů si uvědomovali římští vojevůdci v době válečných operací na keltském území. Proto například Julius César nechal jako akt nadvlády vykácet háj poblíž nynější Marseille. Podobně se zachovaly římské legie na ostrově Anglesey u pobřeží Anglie.
"Antičtí autoři bohužel nemluví o velikosti posvátných hájů, zato se zmiňují o využití jeskyní," říká Waldhauser. Podle starověkých pramenů v nich žili druidové. V podzemí trávili přibližně 20 let a připravovali se na roli šamana, věštce a kmenového rádce.
Český ráj, plný skal a lesů, měl předpoklady stát se posvátnou krajinou Keltů. "Tato hypotéza s mnoha otazníky je námětem pro diskusi," říká doktor Waldhauser. Pokud mu jednou víceoborové výzkumy dají za pravdu, půjde o první kultovní areál Keltů na našem území.

Historie Keltů v Čechách

Keltové jsou první obyvatelé na našem území s konkrétním jménem. Zřejmě zde sídlilo několik kmenů, jedním z nich byl početný jmen Bójů, který dal jméno Čechám - Boiohaemum vlast Bójů.
za pravlast Keltů je považováno území od východní Francie, přes jihozápadní Německo až po jižní Čechy, kde žili od 5. století př. n. l.
největší prosperitu u nás zažívali Keltové ve 2. století př. n. l., tehdy žilo v české kotlině přibližně 150 až 200 tisíc obyvatel tohoto etnika
keltská civilizace zaniká na našem území v rozmezí let 50 až 25 př. n. l., pravděpodobně ustupuje před několikanásobnou přesilou Germánů



Lidové noviny, 21. 08. 2004, Josef Matyáš; REDAKTOR LN

PLG_CONTENT_SHOWTAGS_TITLE Trosky , Sokolka , Plakánek , Český ráj , Svatyně , J. Waldhauser

Dárci, sponzoři, dobrovolníci

Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo