Keltoi 1994-2017

keltKeltové, doba laténská - Encyklopedie Keltů

4.2 Cesty

Stezky se v době osídlení Čech Kelty staly potřebné pro obchod a směnu a nevyhnutelné pro pohyb obyvatel mezi usedlostmi.

Další klíčový význam mají při vojenských taženích a při šíření novinek ze světa.

Zpevněné cesty
Vozovky jsou doloženy v rámci sídlišť, a to v případě oppid buď jako vykežděné cesty s vozovými kolejemi o rozchodu 1,2-1,4 metru, nebo jako cesty hrubě štětované (dlážděné) či haťované.
Nejstarší známá cesta o šíři 3,7 m je známa z 5. století a byla nalezena na oppidu Závist.
Dále v rámci ekumeny nacházíme trvale užívané regionální komunikace od sídliště k sídlišti a také dálkové stezky neosídleným územím. Ty probíhaly pravděpodobně stejnými koridory jako během celého zemědělského pravěku. Nové stezky byly budovány k ložiskům těžených surovin. Pro představivost tyto cesty vypadaly jako mimimálně udržované a rozježděné polní cesty.

Vodní cesty
Užívání vodních cest je doloženo nálezy dřevěných lodí.

Dálkové stezky
Dálkové stezky vyúsťovaly z území Čech v pěti až osmi směrech - první z Povltaví do Podunají, druhá přes Domažlicko a Chamsko do Pomohaní a Podunají, třetí labskou průrvou, čtvrtá do Poodří, pátá na Moravu od Pardubic přes Vysočinu na Hanou, další možné Poohřím přes Smrčiny, přes Sloup k Odře a Vysočinou na jih Moravy. Pravděpodobně nejvýznamnější byla trasa severojižní z Podunají na sever k Baltskému a Severnímu moři, známá pod pojmem Zlatá stezka.

Zdroj: Waldhauser J.: Encyklopedie Keltů, str. 107-109

stezky Keltůstezky Keltů 

Dálkové cesty můžeme pojmenovat také jinými názvy, např. Jantarová stezka, Solná stezka, Zlatá stezka, apod.

Obchodní cesty od prvopočátku využívaly řek, jezer a příhodných přístavišť na jejich březích, přirozených brodů, průsmyků v pohořích atd. (např. Ellmers 1989; Pauli 1993; Schmid-Sikimić 2002). Na křižovatkách cest a v místech výrazných krajinných zlomů (úpatí pohoří, příhodně utvářený břeh, okraj rozsáhlých mokřin, lesů atd.) vznikala významná sídliště, která v průběhu tisíciletého vývoje prakticky nepřetržitě plnila četné centrální funkce. Tato místa zpravidla vykazují stopy po mimořádném osídlení od neolitu až po současnost a dodnes jsou z části či zcela překryta městy mj. s výraznou dopravně komunikační funkcí – u nás např. Praha, Lovosice, Kolín, Hradec Králové, ve střední Evropě Würzburg, Řezno, Pasov, Linec, Bratislava, Šoproň, abychom jmenovali alespoň některá z nich.
Literatura:
Vladimír Salač: O obchodu v pravěku a době laténské především, Archeologické rozhledy LVIII–2006, str. 33–58

Tagy: Zlatá stezka

Související články

Odběr novinek