Keltoi 1994-2017

keltKeltové, doba laténská - Encyklopedie Keltů

Římská provincie Moravia

Učebnice dějepisu zatím spíše mlčí o přítomnosti významného římského osídlení na našem území v období mladší doby římské. Mluvíme o době, kdy oblasti severně od Dunaje, včetně našeho území, ovládají germánské kmeny Markomanů a Kvádů.

Po odchodu Keltů k nám pronikají skupiny germánských kmenů. Pravděpodobnou příčinou je Gaius Julius Caesar a jeho legie pronikající do středního Polabí. Díky tomu k nám dorazila silná migrační vlna kmene Markomanů v čele s Marobudem, kteří se tu udrželi až do roku 18. V prvních desetiletích našeho letopočtu se objevuje další germánský kmen – Kvádů, který osídluje Moravu a Slovensko. Tak se počátkem prvního století rozděluje Evropa Dunajem a Rýnem na vzdělaný, vyspělý a bohatý jih – Římskou říši a bojovný, barbarský sever germánských kmenů.
Čilý obchod nezabránil častým loupežným výpadům Germánů za jižní hranici. Řím sice úspěšně odrážel tyto útoky, ale síla germánských kmenů narůstá. To přitáhlo pozornost Říma k dnešnímu území Moravy. Začíná dlouhotrvající období markomanských válek na konci 2. století. Počátkem roku 172 vyrazily k Dunaji legie nejmocnější armády tehdejšího světa vedené samotným císařem Markem Aureliem. Cílem bylo posunout hranice Říma ve střední Evropě na sever od Dunaje a minimálně dnešní Moravu připojit k Římu. Tomu odpovídají také archeologické vykopávky na Hradisku u Mušova i nálezy několika římských vojenských táborů (nejsevernější známe z Olomouce a Hulína). Dokladem přítomnosti legií na jižní Moravě je sloup Marka Aurelia v Římě s výjevy z jeho tažení.
Římané vítězili a zdálo se, že u nás zůstanou nastálo. Na zmíněném Hradisku začalo vyrůstat rozsáhlé správní středisko, svou rozlohou největší severně od středního Dunaje. Kromě vojáků 10. legie, jinak posádkou ve Vindoboně (Vídeň), tu žili i úředníci s rodinami. Byly tu zděné domy s teplovzdušným vytápěním, další budovy a silné opevnění osazené čtvercovými věžemi. To by znamenalo, že přinejmenším jižní Morava byla pod přímým vlivem římské kultury, stala se jednou z římských provincií a počet římských občanů tu mohl dosahovat až několik desítek tisíc osob. Císařův plán se však nezdařil. Zemřel roku 180 a po jeho smrti syn Commodus s Germány uzavřel mír.
To byl ale také začátek konce. Germáni, ale nejen oni, začlenění do římského vojska postupně rozvraceli říši zevnitř. Ztráta moci a správních struktur byla neodvratitelná, stejně jako blížící se stěhování národů. To ale postihlo i germánské kmeny ovládající naše území po dlouhá čtyři století. Musely ustoupit po vpádu nomádských Hunů na jih, kde o 200 let později zakládají Sámovu říše. To je ale jiný příběh.
Publikováno v magazínu KAM na výlet Speciál 2013 -lgs-

centurionwlegiewsloupw

Tagy: Doba římská, Germáni

Související články

Dárci, sponzoři, dobrovolníci

Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo